Putování jižními Čechami II.

...tentokrát Kuklov u Brloha

Nedaleko obce Brloh na území Vítkovců byl pravděpodobně r. 1340 postaven kostel sv. Ondřeje, poprvé věrohodně doložený až k r. 1378. V blízkosti kostela stával gotický hrad, o jehož počátcích nemáme zpráv. Do psané historie vstoupil r. 1357, kdy se po něm psal významný církevní hodnostář na dvoře Karla IV. Dětřich z Portic, probošt vyšehradské kapituly a mindenský biskup. Po jeho smrti se Kuglvajt stal majetkem krále, pro kterého jej spravovali purkrabí.
Hrad byl ale trnem v oku jihočeským Rožmberkům, kteří jej chápali jako protiváhu své moci a snažili se ho zničit, což se jim podařilo r. 1395, kdy Jindřich jako vůdce Panské jednoty vytáhl s vojskem proti králi Václavu IV., hrad dobyl a zničil. Na základě dohody z r. 1405 mezi Václavem IV. a Jindřichem z Rožmberka připadl zbořený hrad Rožmberkům s podmínkou, že nesmí být obnoven a celé zboží bylo přičleněno k Dívčímu Kameni.
Také kostel sv. Ondřeje byl ponechán svému osudu a vesnice sem patřící byly přifařeny ke Ktiši. V r. 1495 darovali bratři Petr a Oldřich z Rožmberka zpustlý kostel s přilehlými pozemky mnichům řádu sv. Františka z Pauly a dovolili jim zde postavit klášter. Nedostavěný klášter přepadli r. 1533 nekatolíci, zapálili ho i s kostelem a mnichy a ti, kteří neutekli, pověsili na lípě na klášterní zahradě. Mniši v následujících letech klášter opustili a stavbu ponechali svému osudu. V jeho blízkosti založili Rožmberkové pivovar a hospodářský dvůr.
Na konci třicetileté války přitrhli od Smědče Švédové a opouštěný klášter s přilehlým dvorem vyplenili. Další zmínka o klášterním komplexu pochází až z r. 1639, kdy vyhořel dvůr a vzápětí došlo k jeho obnově. Po Bílé hoře pavláni bezúspěšně vznášeli nároky na Kuklov. R. 1727 byl dvůr prodán do emfyteutického nájmu dvěma sedlákům.
Kostel, umístěný v sedle mezi hradním návrším a Šibeníkem, je jednolodní stavbou o dvou klenebních polích s pětibokým závěrem a představuje kněžiště pravděpodobně zamýšleného trojlodního kostela. Podobnost přetínavého portálu na severní straně s portálem kostela ve Chvalšinách i detaily vnějších říms naznačují, že zde zřejmě působila rožmberská stavební huť mistra Hanse Getzingera. Okosené nároží přilehlého objektu na jižní straně skrývá další sakrální stavbu, původní farní kostelík. Na severní straně kostela se nacházel kolem čtvercového rajského dvora ambit, s refektářem při severovýchodním rohu chodby. Podle dochovaných klenebních náběhů byl zaklenut sklípkovými klenbami, kde konstrukce žeber byla nahrazena tektonickým prolamováním čtyřbokými sklípky. R. 1965 zde natáčel F. Vláčil historický film Údolí včel.

Hrad i klášter je celoročně volně přístupný. Pro detektorářskou veřejnost uvedu, že se objekt hradu a kláštera nachází v prostoru hlavního ústupu německých vojsk, do amerického zajetí ve Chvalšinách.

Samotný hrad a klášter je samozřejmě archeologická lokalita. Tudíž opět známé pravidlo, že detektorům bez přítomnosti archeologa je vstup zakázán.

text: internet

foto: pasnau