Putování jižními Čechami...

...tentokrát zřícenina hradu Dívčí kámen, který se nachází v těsném sousedství keltského oppida v Třísově

Archeologické nálezy ukazují, že na místě dnešního hradu stávalo pravěké hradiště. Nálezy kamenných, bronzových a kostěných předmětů dokládají osídlení již ve starší době jantarové perly, které nasvědčují obchodním kontaktům s baltskou oblastí.

Jméno Dívčí Kámen je pravděpodobně starší než hrad, který zde byl postaven. Vyplývá to z listiny z roku 1349, jíž Karel IV. dovoluje bratřím Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka „postavit v Českém království hrad, nazvaný v českém jazyce Dívčí Kámen.“ Rožmberkové toto jméno podle tehdejší módy poněmčili na Maidštejn.

Výstavba hradu probíhala nepochybně velmi rychle. První zmínky o purkrabství se objevují již
o 11 let později, roku 1360. Přestože byl hrad na svou dobu moderním a pohodlným obydlím, nikdy se nestal trvalým sídlem vrchnosti, jeho funkce byla především mocensko-správní. Roku 1394 zde byl krátce vězněn král Václav IV.
Na počátku husitských válek postoupil Oldřich II. z Rožmberka hrad Vilémovi z Potštejna, ale již o čtyři roky později, v roce 1424, se hrad opět navrátil do Oldřichovy držby. Oldřich si Dívčí Kámen oblíbil a na sklonku svého života zde strávil čtyři roky. Hrad většinou obývala stálá posádka, které velel purkrabí a která spolu s ním čítala deset mužů.
Pouze v době domácích válek okolo roku 1470 byl počet členů hradní posádky zvýšen na 24.
V roce 1506 se Petr z Rožmberka rozhodl hrad dále neudržovat, zařízení přestěhoval do Čes-kého Krumlova a v roce 1541 se o Dívčím Kameni písemné prameny zmiňují jako o pustém hradu.

Opět platí, že se jedná o archeologickou lokalitu a tudíž bez přítomnosti archeologa je detektorům vstup zakázán !!!