Prokleté pole

Nakonec zase tak prokleté nebylo :-)

Sobota dopoledne ..... budík nařizuji na 9:00 hodin s tím, že v 10:00 vyrazím do terénu. Budík zamáčknu a probouzím se v 9:30 hodin. Snažím se dohnat zpoždění, ale nakonec přeci jen vyrážím s 15 minutovým zpožděním na lokalitu, kde doufám, že bude sklizeno. Na místo přijíždím před 10:45 hodinou a zjišťuji, že plodina je stále v zemi a tak smutně vyrážím hledat zcela náhodné políčko, které bude sklizené. V 11 hodin nacházím krásné rovné sklizené políčko, ihned zajedu ke krajnici a telefonuji parťákovi, kterého informuji, kde se nacházím a kde mě najde. Ještě jedna cigaretka při které do sebe natlačím "energeťák" a vyrážím s mazlikem (detíkem) do terénu. Během pár kroků přichází první nádherný signál a za ním druhý třetí, čtvrtý, pátý ..... stý, stopadesátý a stále a stále ty nádherné krejcarové signály. S každým kopem očekávám kolo jako hrom a stále a stále dokola padají vystřelené nábojnice. Mezi těmito signály padá pár mincí, knoflíků a plomb a ejhle .... dokonce i bronzový hrot šipky. To mě navnadilo a stále kopám jako o život ty "debilní" vystřelené nábojnice. V odpoledních hodinách přijíždí párťák, který rovněž plní kapsy vystřelenými náboji. Už je to docela zoufalství a šup ... a padá stříbrňáček, který jsem bohužel zatím nedokázala identifikovat, zřejmě nějaká odrůda grešle. Později pošlu do příspěvku a požádám o určení. Nakonec si toho nesu domů docela hromadu (nepočítám nábojnice a odpad) a tak hodnotím den velmi kladně. Když si ale vzpomenu, co mi to dalo a vzalo ..... fakt docela dřina :-( S kolegou diskutujeme o tom, co je to vlastně na nábojnice. Ani jeden se nevyznáme ve válce. Já si myslím, že je to od myslivců, kolega si myslí, že jsou válečné. Zamýšlím se nad tím .... kdyby byly myslivecké, to by tam museli mít myslivci mistrovství světa v honu, jinak bych to také viděla na ty válečné, ale nějak se mi to nezdá. Rozlouskne někdo prosím náš spor??? :-)