Proč jezdit daleko, když poklady máte třeba za barákem

Nálezy z cca 20 hodinového hledání na jediném poli.

Ahoj všichni hledači, chtěl bych se s Vámi podělit o nějaké poznatky s hledáním a následným dohledáváním. Minulý rok touto dobou, možná trochu později jsme s dcerkou vyběhli za vesnici na nejbližší políčko, protože nebylo moc času, zajet někam na zajímavější místo. Většinou si lokality vybírám a sonduji pomocí starých mapových podkladů dostupných na internetu ale tentokrát jsme zkusili metodu pokus-omyl. Nějaké nálezy padly, různé mince, přívěsek s podkovou a koněm, různé plíšky, no co bychom očekávali, blízko vesnice, kde se prostě vyvezlo, co se doma nehodilo. Spokojenost byla, něco jsme našli a po nějaké době na toto místo zapomněli. Letos jsem se už nemohl dočkat až se z lesa vrátím na pole, tam, kde jsem kopnul nějaké stříbrňáky a jeden den jsem viděl z dálky, že i na tomto poli už jezdí kombajn a kukuřice mizí na vlecích za traktory do bioplynové stanice. Řekl jsem si, že bych tam mohl v nějaké blízké době zaběhnout, protože mám zkušenost, že se mi v kukuřici nějak podezřelé daří. Nevím jestli je to tím, že mezi stvoly chodím pomaleji a opatrněji (no je to hrozná pakárna do nich nenarážet nebo nezakopávat) nebo je zem udusaná a tak nějak bez plevele ale prostě se mi v ní daří. Spoustu nálezů je na povrchu a po dešti jdou hezky vidět. Ne jako v oranici. Na druhou stranu jsem už na těch polích zničil několik lopatek a ohnul jeden rýč, jak je ta zem tvrdá, když dlouho neprší. Asi mám velkou sílu nebo soudruzi v NDR začali měnit kvalitní švédskou ocel za čínskou. Zkrátka jsem si za poslední 2 týdny každý den vyčlenil hodinku, dvě, tři a zaběhl se tam podívat. Tedy ze začátku ne ale první den jsem našel celkem 8 mincí včetně stříbrňáčku. Druhý den další, a tak už jsem přestal chodit chaoticky ale pomyslně jsem si rozdělil pole na menší části a začal ho prohledávat sem a tam pomalu a kopal vše, co píplo. Jindy bych se některými ID ani nezabýval, stejně tak zvuky připomínající hluboko ukryté velké železo. Tentokrát jsem kopnul všechno, takže doma se mi hromadí i harampádí, dráty, plechy, víčka atd. Taky se mi ale hromadí stříbrné, měděné, zinkové, olověné a hliníkové mince, přívěsky, prstýnky, lžičky, kule a knoflíky. Když se zpětně dívám na místa všech nálezu, začíná mi být jasné, že přes toto konkrétní pole musela vést nejméně jedna cesta ale spíš dvě. Podle nalezených mincí, které jsou datované až do 14. a 15. století (stříbrné mince, které jsou umístěné v katalogu a nejsou zde na fotkách) o přesunech lidí v těchto místech nemusí být nikde ani zmínka. Třeba to byla nějaká křížová cesta, třeba se tudy přesouvalo jen válečné vojsko. Každopádně nálezů je tady dost na to, aby se tudy prohnal jen kdosi na koni a vytratil něco z kapsy. Ponaučení pro mě každopádně je, že i když se políčko na první pohled může zdát, že na něm nic nebude a v hodně případech to tak i může být,stále se vyplatí neházet flintu do žita, nemyslet si, že je to tam už totálně prochozené od jiných hledačů a zkusit štěstí a jít mu i trochu naproti, nevzdávat se, že to po prvních 20 metrech nepípe nebo naopak pípe bordel pořád a trpělivě a pomalu pročesávat kousek po kousku naší malou zemičku a vrátit zpět na oči kus naší historie. Užívat si náš pěkný koníček, ne jen kvůli tomu, co najdeme ale i kvůli hledání samotnému a adrenalinu, který se vlije do žil, když to zaječí, případně blikne správné číslo a v hlíně se usměje kus kovu, který hledáme. Nebo taky trochu žluči, když to pípne, blikne a vykoukne nějaká pí... - ne nebudu hrubý- nepořádek :-). Nemusíme to místo proběhnout celé za jeden den ale taky si šetřit něco na příště. Já vím, že se může stát, že se tím místem prožene uragán ve formě 10ti hledačů, kteří jedou jako parta a třeba jen kvůli zisku, ale taky jsem i tady na lovci četl spoustu článku, že on zahrabával díry po jiném a hned vedle byla v zemi parádní mince. Mě osobně netrápí, když zrovna není štěstí a nedonesu domu nic, kromě zablácených holínek ale zkouším to zas a znovu i na místech, kde jsem to prošel už tak důkladně, že tam už nemůže prostě nic být, no a zase je. Přeji Vám všem parádní nálezy a zkuste trochu zpomalit i když je doba šíleně uspěchaná a stále nás někam žene a tlačí. Úspěchy se dostaví. Držím pěsti.