Měl jsem nález ze stejného sletu.
Příběhy nálezů I.
Všesokolský slet v Praze roku 1948
Ahoj lovci,
jelikože je teďka zima a venku je nečas, rozhodl jsem se připravit si pro vás seriál, který se bude nazývat Příběhy nálezů. Budu se v něm zabývat historií, případně osudy některých mých nálezů.
V prvním díle jsem si pro vás připravil článek o Všesokolském sletu v Praze roku 1948. K tomuto tématu jsem se dostal díky nálezu odznaku, který má připomínat tuto velkolepou událost. Doufám že se vám to bude líbit.:)
Všesokolský slet v Praze roku 1948
V roce 1948 vrcholily přípravy na XI.všesokolský slet, první slet po šestiletém nacistickém útlaku českého národa. Čeští sokolové chtěli celému národu, ale i cizině dokázat, že velká sokolská rodina znovu žije a nezlomila ji ani šestiletá poroba. Všechny složky sletu s odpovědností a poctivostí věnovaly mnoho času a sil k nácviku sletových skladeb, zatím bez hudby tak, aby se tyto sestavy vryly do podvědomí každého cvičence. Později se při hudbě z gramofonových desek pilovaly krokové, taneční a jiné variace tak, aby vše zapadalo do taktů hudby, kterou pro tento slet složil Jan Seehák. Každá jednota se musela prvně dostavit před hodotící komisi, kde musela předvést, jak svoji skladbu zvládla. Po této generálce následoval odjezd všech oddílů do Prahy na Strahovský stadion. Spousty lidí se sešlo na různá nádraží, kde zdravili projíždějící vlaky se sokolskými oddíly sokolským pozdravem “Nazdar”. Sokolové byli ubytování v různých pražských školách, kde spali na slamnících, takže o zábavu a natírání obličejů pastou na zuby ve spánku nebyla nouze. Snídaně byla podávána už na Strahově, kde vařili vojáci v polních kuchyních. Po snídani byl naplánován nástup na první generálku. Počasí moc nepřálo, déšť promáčel plochu stadionu, takže všude bylo bahno. Po generálce dostali cvičenci volno, potom byl oběd a po obědě mohli uskutečnit cvičenci prohlídku Prahy. Všichni měli jízdu tramvají zdarma, takže doprava byla snadná. Druhý den byl opět nácvik. Počasí se už umoudřilo, ale pro změnu bylo zase chladno. Třetí den byl vyvrcholením celé akce. Nad Strahovský stadion se vyhouplo sluníčko. Obrovská masa mladých lidí se sprintem vyřítila za obrovského jásotu a potlesku statisícového hlediště na svoje značky a předvedla svoji skladbu, které všichni věnovali všechno. Docvičili ji za stálého potlesku a poděkování starosty ČOS Dr.Truhláře. Na závěr následoval triumfální pochod všeho sokolstva rozjásanou Prahou. Jedinou stinnou stránkou této akce bylo politické napětí, kdy se po únorovém puči v roce 1948 dostává k moci KSČ a do funkce prezidenta je dosazen Klement Gottwald, který však při slavnostním pochodu kolem tribuny byl sokolským národem ignorován a sláva byla provolávána prezidentu Benešovi. Po této akci nastala doba persekucí zasloužilých a obětavých členů Sokola, která za 40 let totalitní moci potlačila veškeré idee sokolství, které vytyčili zakladatelé Dr.Miroslav Tyrš a Jindřich Fünger.
Michy
Komentáře
počteníčko
No, já na masovej sport nejsem, ale kus historie to je, nesporně. Pěkný článek.
Taky ho mám
Já ne, jak jinak....
Pěknej,taky jsem měl tu čest ho kopnout
Taky jsem ho kopl
Mám též,,ale z roku 1920
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.