Příběh jednoho nálezu

Aneb každý nález má svůj příběh...

 Ahoj lovci, 

tak se tak probírám nálezy, když v tom mě upoutá jeden, o kterém jsem se do teď moc nezajímal. Bylo to takové větší kolečko se dvěma dírkami. Neměl jsem tušení o co by mohlo jít a tak jsem pod lupou začal zkoumat co je tam napsáno. Stojí tam: nahoře BAUTTE SENEVEL, pod tím CYLINDRE,a úplně dole ARTEIS. Když se mi to podařilo rozluštit, tak jsem použil stýčka google. No a tam jsem zjistil že je to víčko od hodinek od firmy Girard-Perregaux. Konkrétně od pana Jeana-Francoise Bautta. Našel jsem o této firmě jeden článek, který mě zaujal a rozhodl jsem se ho sem dát, tak snad se vám to bude líbit.:)

Michy

Historie - první dějství

Za počátek firmy je považován rok 1791, kdy zakladatel původní firmy - Jean-François Bautte - v pouhých 19 letech vyrobil své první hodinky. Jean-François Bautte pocházel z velmi chudé rodiny a tak musel už od 12-ti let pracovat. Postupně se vyučil kuchařem, klenotníkem, zlatníkem a hodinářem. Byl velmi talentovaný a jeho ultratenké modely kapesních hodinek si brzy získaly světový věhlas. Založil manufakturu Moulinié, Bautte & Cie v Ženevě, v níž na svou dobu revolučním způsobem shromáždil pod jednu střechu všechny potřebné hodinářské a klenotnické profese. V manufaktuře pracovalo na 300 zaměstnanců.
Jeho dílnu navštívila řada významných osobností konce 18. století, mimo jiné i budoucí anglická královna Viktorie. Zdatný podnikatel brzy navázal styky s předními šlechtickými dvory a stal se jedním z nejobdivovanějších hodinářských mistrů své doby. Řada jeho hodinek se exportovala na střední i vzdálený východ do Turecka, Indie a Číny. Jméno Bautte se objevilo v dílech takových velikánů tehdejší doby, jako byl Alexander Dumas, Balzac a John Ruskin.
Pozemská sláva není věčná. Roku 1837 Jean-François Bautte umírá. Manufakturu přebírá jeho syn Jacques Bautte a zeť Jean Samuel Rossel. Necelý měsíc po otcově smrti mění jméno manufaktury na Jean-François Bautte & Cie. První dějství historie GIRARD-PERREGAUX se uzavírá.

Ačkoli Jean-François Bautte dovedl manufakturu mezi nejvýznamnější výrobce hodinek v Ženevě své doby, největší úspěchy značku teprve čekají. Vzhůru do druhého dějství, kde historické události naberou rychlejší spád a kde se blíže seznámíme s hodinářskou komplikací – tourbillonem.

"Fussé", původem francouzské slovo, znamená "předmět kónického tvaru". V hodinařině to je kužel, na který se řetízkem přenáší krouticí moment z pérovníku. Při plně nataženém peru v pérovníku zabírá řetízek na nejmenším průměru kuželu, při slabě nataženém peru zabírá na největším průměru a tím se vyrovnává moment přenášený do strojku. Na další fotografii si prosím všimněte vyčnívajících článků řetízku.

Na konci 18. století byl švýcarským hodinářem A.L. Brequetem vynalezen tourbillon, který byl patentován v roce 1801. Tento mechanismus kompenzuje odchylky v chodu mechanických hodinek, způsobené zemským gravitačním polem.

Zatímco dnes jsou na trhu desítky modelů švýcarských značek s tourbillonem, dle odborných odhadů bylo od roku 1801 do roku 1945 vyrobeno pouhých 600-850 kusů hodinek s tourbillonem (Zdroj odhadu: ThePurists). Tedy za jeden a půl století se vyrobilo méně než tisíc kusů hodinek s touto hodinářskou komplikací. Od roku 1865 do roku 1911 GIRARD-PERREGAUX registroval u tehdejší chronometrické observatoře 57 hodinek s tourbillonem. Lze říci, že GIRARD-PERREGAUX byl (a stále je) jednou z klíčových hodinářských manufaktur, která dokonale ovládá tuto hodinářskou komplikaci.

Constant Girard rozvinul mechanismus tourbillonu ve dvou směrech:

• Kapesní hodinky s tourbillonem a nezávislou vteřinovou ručičkou, která měnila svoji polohu pouze jednou za vteřinu (tedy nikoliv 4-5 krát za vteřinu jak je běžné u jiných mechanických hodinek). Za tyto hodinky dostal zlatou medaili na soutěži v Paříži v roce 1867. Při chronometrickém testu dosáhly hodinky impozantních výsledků v přesnosti – denní odchylka činila pouze 0,15 vteřiny. Při testu vlivu teploty na chod hodinek byla naměřená odchylka 0,0 vteřin! Kam se na tyto výsledky hrabou dnešní chronometry

• Použití nového typu krokového mechanismu u tourbillonu - tzv. „Pivoted Long detent escapement“

Bohužel, fotografie hodinek s tourbillonem a nezávislou vteřinovou ručičkou není k dispozici. Níže uvedené fotografie zobrazují kapesní hodinky z roku 1878 s tourbillonem a zmíněným krokovým mechanismem typu "detent escapement".

Nesmíme zapomenout na vrcholné dílo – kompozici tourbillonu do tří po sobě jdoucích zlatých můstků ve tvaru šipek. Šlo o zcela novou myšlenku; hodinový strojek již nebyl jen technickým a funkčním prvkem, ale zároveň se stal i  umělěckým dílem.
Tourbillon se třemi zlatými mosty byl patentován v roce 1884 a získal zlatou medaili na světové výstavě v Paříži v roce 1889. O dva roky později byl ovšem ze soutěže vyřazen pro přílišnou dokonalost.

K vývoji tourbillonu se třemi zlatými můstky nedošlo ze dne na den, Constant Girard k tomuto pojetí strojku tourbillonu spěl řadu let. Postupný vývoj této koncepce strojku je vidět na řadě modelů z let 1860-1880.

Nesmíme zapomenout ani na jeden z prvních pokusů o výrobu náramkových hodinek. Na osobní objednávku císaře Viléma I. Constant Girard v roce 1880 vyvinul své první náramkové hodinky určené pro důstojníky německého námořnictva. Byly jich vyrobeny celkem dva tisíce kusů, což představuje historicky první velkou sérii. Pro dobu kapesních hodinek byl ale tento koncept příliš revoluční a výroba byla zastavena.

Po smrti otce v roce 1903 přebírá otěže firmy Constant Girard-Gallet. Girard-Perregaux se v roce 1905 stala stálým členem poroty na nejpopulárnějších hodinářských výstavách. V roce 1906 došlo ke sloučení s manufakturou Bautte. Ve stejném roce se hodinky Girard-Perregaux účastnily své první vzduchoplavby - hrabě Zeppelin s nimi vzlétl ve své vzducholodi.

Rok 1930 byl významným mezníkem v prodeji náramkových hodinek – jejich prodaný počet poprvé v historii převýšil počet hodinek kapesních. Stalo se tak téměř padesát let po revolučním vynálezu Constanta Girarda. Druhé dějství historie Girard-Perregaux se tak uzavírá.

Historie - třetí dějství
Šedesátá léta byla ovlivněna nástupem quartzových hodinek. Vývoj elektronických a quartzových strojků (zatím v laboratorních podmínkách) se stal výzvou přesnosti mechanických chronometrů. Jednou z možností dalšího zvyšování přenosti mechanických strojků se stalo zvýšení jejich frekvence na 10 půlkmitů za vteřinu. Dosavadní sériově vyráběné mechanické strojky dosahovaly nanejvýše 8-mi půlkmitů za vteřinu.

Na konci šedesátých let dvacátého století měl GIRARD-PERREGAUX, jako jeden z mála švýcarských výrobců stále své oddělení pro vývoj nových mechanismů. A tak mohl v roce 1966 vyvinout a a vyrobit první vysokofrekvenční mechanický strojek s pružinou dosahující 36,000 půlkmitů za hodinu. Oproti ostatním švýcarským výrobcům vyráběl vysokofrekvenční mechanické strojky jak s ručním, tak i s automatickým nátahem.

V roce 1970 se portfolio společnosti rozšířilo o quartzové hodinky. Girard-Perregaux se stala první firmou ve Švýcarsku, která začala s jejich výrobou v průmyslovém měřítku. Jejich frekvence, nastavená inženýry značky na 32,768 KHz, je dodnes oborovým standardem. Kalibr těchto quartzových hodinek byl také využíván v hodinkách značek Le Coultre a Favre-Leuba.

K oslavě dvousetletého výročí v roce 1991 vyrobila manufaktura Girard-Perregaux zmenšenou verzi kapesních hodinek s Tourbillonem se třemi zlatými mosty. Výsledkem byly nové unikátní hodinky – tentokrát náramkové.

Devadesátá léta, zahájená oslavou zmíněného výročí, znamenala mnoho dalších mezníků v historii Girard-Perregaux. Započala spolupráce s Ferrari a v jejím rámci vznikla řada sportovních modelů (1994-2004). Manufaktura Girard-Perregaux vyvinula rovněž nové extra-tenké kalibry. Roku 1998 firma zakoupila Villu Marguerite z počátku 20. století a přebudovala ji na hodinářské muzeum značky, které je v současné době světovým unikátem díky bohaté kolekci historických modelů. Budova muzea byla postavena v roce 1918 v la Chaux-de-Fonds a sídlí přímo vedle samotné manufaktury Girard-Perregaux. Interiér budovy byl přestaven pro potřeby expozice, původní architektura však byla zachována.

V roce 1999 společnost vstoupila do Mezinárodního hodinářského salónu Haute Horlogerie v Ženevě, kde představila svůj Tourbillon se třemi zlatými mosty, tentokrát však s originálním pojetím automatickým mechanismem (na detailnější informace se můžete těšit v již avízovaném článku).

Rok 2004 byl rokem otevření prvního značkového butiku Girard-Perregaux v GStaad.

Po roce 2007 vzniklo několik unikátních modelů kolekce Haute Horlogerie. Vintage 1945 Jackpot Tourbillon s integrovaným hracím automatem; ww.tc – Financial – první hodinky na světě, jež kombinují ukazatel světového času s ukazatelem otevíracích dob světových burz; a dále hodinky s dalším světovým prvenstvím – Tourbillon Chronograph with Rattrapante and Foudroyante.

Hodinky Girard-Perregaux získaly mnohá ocenění. Například v roce 1996 model Vintage 1945 získal ocenění hodinky roku, a to na základě nominace japonského trhu. Cenu hodinky roku získal také v roce 2001 model Vintage 1945 Large Date and Moon Phases.

Současnost
Značka Girard-Perregaux je charakteristická především manufakturní výrobou strojků i celých hodinek ve stylu Haute Horlogerie s řadu inovací (více jak 80 patentů). Girard-Perregaux je součástí Sowind Group vlastněné turínským obchodníkem Luigim Macalusem, který od roku 1992 zastává funkci generálního ředitele.
 

Historie - druhé dějství
Hlavní postavou druhého dějiství je hodinář z La Chaux-de-Fonds pan Constant Girard, který v roce 1852 založil společnost Girard & Cie. O dva roky později se oženil s Marií Perregaux. Jejich spojená příjmení poskytla název manufaktuře Girard-Perregaux, která byla založena o čtyři roky později v La Chaux-de-Fonds. Z pohledu hodinářské historie je důležité, že ačkoli byl Constant Girard majitel manufaktury a obchodník, srdcem byl především hodinář. Dokládají to tyto kapesní hodinky z roku 1850 se sférickým vláskem a řetízkovým převodem. Firmy, které vyrábí hodinky s řetízkovým převodem, bychom dnes spočítali na prstech jedné ruky.

Můj nález, zřejmě z první poloviny 19.století

Prodejna v Praze

Současný vlastník Luigi Macaluso