Předbrandlínské pole.

Než nastala chvíle odchodu na Mistra hledače stihnul jsem dvě krátká hledání. Jedním jsem se vyhnul všeobecnému balení čímž jsem spojil příjemné s užitečným...

Takže na konec srpna si vůbec nemůžu stěžovat.Trošku zablýskalo a dočkal jsem se svého prvního desetikrejcaru. Už mě docela štvalo,že ta snad nejběžnější stříbrná mince se mi furtem furt vyhýbá. Tak mi na usmířenou padnul ročník 1871. Chvíli po něm krejcar Ferdu Sekunduse a odznáček autosalón Praha 1937. Druhé hledání dalo černý peníz Ludvíka Jagellonce a něco co bylo původně postříbřené,nebo je to nějaký zrnitý billon. Nepravidelným tvarem a orlicí to trochu připomíná poznaňský denár, velikost 13 mm. No a samozřejmě nějaké ty knofle a šrotík. Hodně dobrých signálů přeje Harymar.

Blyskáčci ze dvou krátkých hledání...

...druhá strana.

Ojeté cosi...

...a jeho orlice (nebo vorel).

Knofle...

...a chybí tu Jezero.

Šrotík.