Stránku máš spracovanou na úrovni.Palec! S tím dokazováním to máš ovšem těžký.Dokud nenajdeš jednoznačně hornický nebo hutnický artefakt (nástroje na drcení rudy atp.),budou odborníci vždy jen skeptičtí...
Pravěká těžba cínu v Krušných Horách
Výzva pro slušné hledače zejména Krušnohorce k neobvyklé spolupráci.
Vážení kolegové,
nabízím jeden velmi nezvyklý experiment. V uplynulých letech se mi podařilo v jedné oblasti Krušných Hor nalézt několik pravěkých artefaktů z období doby bronzové a laténu. Všechny uvedené artefakty byly postoupeny příslušnému muzeu s tím, že se nejspíš jedná o potvrzení těžby cínu v Krušných Horách, což se dosud fyzicky nikdy nepodařilo, existovaly pouze dohady. Z této oblasti neexistuje jediný dřívější nález, vše bylo překopáno pozdější těžbou.
Muzejníci jsou skeptičtí, nemohl jsem jim předat těžní jámu plnou keramiky nebo s hrobem prospektora. O tom, jsou-li moje nálezy i pro Vás nepřesvědčivé, to si můžete ověřit na stránkách www.oremountains.cz. Jsou zde mimo jiné uvedeny koordináty míst i s popisy nálezů. Můžete se podívat přímo na místa nálezů. Ty jsou ale opravdu náhodné. Propočítal jsem si, že jeden nález odpovídá cca 400 nachozeným km. Takže nepočítejte s tím, že budete úspěšnější. Nabízím jen pot a slzy. Pokud se přesto rozhodnete použít této " výhody" prosím jen o jednu protislužbu - uveďte popis a místo případného nálezu na e-mail uvedený na stránkách. Pomůžete možná opravdu velkému objevu a společně donutíme archeology, aby nálezy začali brát vážně, dřív než vše pohřbí intenzivní lesní těžba.
Těším se, že se s některými z Vás potkám v uvedené oblasti i když v poslední době začínám dost pauzírovat a nějak mi to vše přestává bavit.
Ostrov1
Komentáře
Mimochodem,spolu s mými nálezy z 15.5. (které v archeo stále nejdou otevřít ) byl i nenafocený cínový drátovitý do půlkruhu stočený slitek který archeolog označil za pravděpodobnou surovinu k výrobě bronzu. Měl by se dělat rozbor který by kromě potvrzení,či vyvrácení starověkosti taktéž určil původ suroviny.Pozdější nálezy (příspevek 23.5.,poslední foto) by poukazovaly na import, protože ta "špachtle" je prý nějáký méně běžný typ sekerky známé z Itálie a první její evidovaný nález v Čechách.Pokud by se ukázalo,že cínová surovina souvisí s tebou studovanou tematikou,dám ti vědět.Ať se ti daří!...
Oblast Krušných hor je od nepaměti zájmem prospektorů a to už od dob kdy člověk začal používat kov.První kovy co člověk začal používat byli zlato,stříbro,cín a měď.Když bych tyhle kovy měl rozdělit podle způsobu jak jej první prospektoři dobývali udělal bych to takhle.Sedimenty - Au,Ag,cementační a zvětralé části rudných žil - Cu,Ag.Zatím co minerály mědi prozrazovaly barvy uhličitanů mědi (malachit,azurit),na některých ložiscích i se stříbrem,které ve svrchních partiích bylo většinou ryzí,nebo obsaženo v bohatých sirnících (argentit atd.).Zlato a cín jako těžké a odolné minerály se nacházeli v náplavech sedimentů.Už za Keltů byli všechny naše nejbohatší partie zlatonosných sedimentů přerýžované (Otava atd.).Jelikož v době bronzové se poptávka po těchto kovech zvyšovala,byla vyhledávána nová ložiska a to hlavně tam kde docházelo k těžbě a v okolí.Každý geolog a zlatokop ví že nejtěžší minerály zůstávají na pánvy v tzv. šlichu.jak zlato,tak kasiterit (cínovec),tak i třeba safír,nebo granát.Jelikož nejsme na Aljašce,nebo na Sibiři,tak nevidím důvod proč by naše území nemohlo být starými prospektory prochozeno do posledního metru.A že by nepoznali kasiterit?!Hlavní cínovou rudu?Troufám si říct jedinou,ze které se cín v té době získával?Myslím si že na svoji dobu byli vynikajícími metalurgi a geologi,takže vůbec nemám pochyby že nejbohatší partie cínonosných sedimentů byli těženy už daleko před naším letopočtem.O těžbě v ranném středověku se vůbec bavit nemusíme,to potvrzují staré sejpy (hromady přerýžovaného štěrku),nebo přívodní kanály,které dopravovali vodu pro rýžování cínu.
Harymare. archáči u nás taky chtěli dělat izotopický rozbor toho dlátka ale jaksi chybí finance. Jinak si myslím, že právě to dlátko prospektorskou činnost jednoznačně potvrzuje a vedle nalezená jehlice z mědi napovídá, že dlátko bylo legováno českým cínem. A zajímavý by byl původ mědi, odhaduji, že není tuzemský.
Moone, sranda je v tom, že se pohybovali na kasiterit v daleko chudší oblasti, než je ta krupská. Proč to asi dělali je na www stránkách.
Já jsem přesvědčenej o tom že všechny ložiska Sn,Au,Cu,Ag a jiných kovů,které se využívaly v té době byli těženy povrchovým způsobem.Tedy ta ložiska,která byla dostupná z povrchu.A to nejen v této oblasti.Možná že by nebylo od věci nějak statisticky vypočítat množství nalezených bronzových artefaktů na jednotlivých lokalitách u nás,nebo v zahraničí.Určitě by byl největší podíl v tomle prostoru a kolem hlavních kupeckých stezek.Nejsem odborník na historickou geologii,nebo montanistiku,ale v té době byli dobyvatelná ložiska cínu jen v Anglii a na obou stranách Krušných hor.Podle mě pokud se těžilo jen na německé straně kvetl čilý obchod a existovali kupecké stezky na německou stranu,v tom případě znali KH dobře a k objevům nových ložisek na naší straně KH byl jen krůček.Nemyslím si že by horské masivy obcházeli a jak jsem psal tak bylo už v té době vyhledávání ložisek na dost dobré úrovni.Takže pokud zajímá někoho názor geologa,tak já říkám ano,znali tyhle ložiska a využívali je.
Moone, s tou statistikou jsi na správné stopě, jak píšu cca 5 km od úpatí KH byl nalezen v Lahošti největší laténský poklad - Duchcovský. V zasypaných Keltských Radovesicích se našla měď z Měděnce - poměrně vzdálená oblast KH a cín měli za humnama. Celé České Středohoří bylo osídleno Kelty. Na úpatí KH v Oseku u hradu Riesenburg se nalezly stopy po osídlení v době bronzové, hradiště blíže neprozkoumané je v Oseku též a asi 5km odsud leží Zabrušany - doba předhradištní. Ale jak ty jistě víš, v Mikulově se těžilo svého času stříbro, co když i Keltové?
Taky jsem četl svého času jednu fatntasmagorii, kterou ale teď už neberu na lehkou váhu, že Achájové přišli do Řecka z české kotliny spolu se spoustou bronzu. Zdá se, že Čechy byly země zaslíbená mlékem, strdím a nerosty oplývající ještě před příchodem praotce Čecha.
Včera jsem mluvil s naším archeologem a cínový slitek už přes dvojitou tlačenku čeká v pořadovníku na zvýhodněném místě.Jen doufám,že se přechodem tolikerýma rukama nevypaří i s výsledkem analýzy. Co se otázky starověké těžby týče mám pro archeology a jejich skepsi docela pochopení,protože na rozdíl od třeba geologie je jejich věda přiliš plná různých "pravděpodobně" a "možná",takže bez jednoznačného důkazu se pohybují v rovině čistých spekulací.Takže nám třem třeba může být jasné, že pravděpodobnost těžby kasiteritu z náplavů je minimálně u keltů mnohem vyšší než předpoklad,že by tak zdatní luxovači vodních toků nevěděli po čem šlapou.Nicméně hromada nepřímých důkazů (ke kterým si Ostrove určitě přispěl) zatím archáčskou komunitu jako celek nepřesvědčila a tak nám nezůstává než doufat v nález který to dovede...
Harymare, já za důkaz prospektorské činnosti považuju vedle dlátka hlavně ten přívěšek z oblasti středomoří.Také okolnosti téměř všech nálezů jsou dost přesvědčivé - převážně sejpy po nějakém vrtání se v zemi. I geologická mapa mluví jasně - vše náplavy. Jen je smůla, že to našel mrcasník a ne pan archeolog. Jenže ten to nikdy najít nemůže - nenaservírovali mu to stavební stroje pod nos. Kdy už skončí ta rivalita nebo spíš ješitnost našich mizerně placených profíků. Diví se, že v Anglii archeogeoparky s cínem objevili a my ne. Já se nedivím.
Pro Ostrov1,harymar - Je mi jasný že je spousta nepřímých důkazů a vlastně i selskej rozum říká to samý.Ale jasný důkaz je jasný důkaz.Myslím trochu jinak,než archeologové.Pro mě je to jasný,nedokážu si představit že by takovou plochu s dobře těžitelnou rudou by prostě nenašli,nebo ignorovali.Navíc když měl cín v té době několikanásobnou hodnotu než dnes.Navíc jeden Říman napsal o keltech jako o národě "chtivých zlata".Věřím že prošmejdili kdejakej potůček při hledání zlata a určitě znali kasiterit z náplavů.Tak snad se podaří nález jako na Otavě (střepy keltské keramiky),nebo u Suché Rudné (starý dřevěný splav!).
Čechy a Morava byli vzdycky zemí zaslíbenou.Ložiska zlata v náplavech jako nikde jinde,dráty stříbra až 40 cm!!!Drahé kameny sem jezdili těžit a hledat z celé Evropy (po Italech je pojmenovaný Vlašský hřeben na Jizerce)safíry a rubíny,acháty a jaspisy se vyvážely do všech koutů Evropy,pyropy se staly oblíbeným kamenem stření třídy a to nemluvím o bohatství Zn,Cu,Pb,Sn,W,U a jiných rud.Do dneska jsou na ložiscích zlata,jako je Mokrsko,Kašperské Hory,Zlaté Hory zásoby Au ve stovkách tun!!!A to se nebavím o ložiscích kde je zatím dnes nerentabilní těžba s obsahem zlata pod cca. 1g/tunu materiálu!!!Jezdím ve volném čase rýžovat zlato a drahokamy,každej rok minimálně 10 g zlata,kamarád našel českej granát 2 cm velkej,nešl jsem krásný safíry a rubíny,zirkony,spinely,rubelity,verdelity,spousta polodrahokamů a krásnejch nerostů.
JJ kdo patří k naší krevní skupině,v podstatě to nemůže vidět jinak. To Moon: Jezdíš na šutry i na Slovensko? Rád bych s několika lidma s detektormi prošmejdil jednu dolinu hledajíce primár nebo aspoň nejakou starou terasu potoka jenž dal nugety až do 1.8 g. Protože okolí je známé těžbou zlata už pravděpodobně od starověku (stejný problém jako v Krušnohoří),vypadá to že do potoka přisypalo relativně nedávno...
Na Slovensko moc nejezdím,ale myslím že moc nugetů nenajdeš. Většina nálezů je kolem 1 mm a najít nuget kolem 1 gramu je jako najít zlaťák. Neznám moc lidí,kterejm se to povedlo.Vidím že máš Lobo,ale to je na zlato tak na Aljašku kde jsou větší kouskyvětší a častěji.Ono v našich podmínkách je detektor na přírodní zlato jen reklamní trik,protože na evropský drobisko prostě žádnej detektor není.Píšeš že terasa potoka dala nugety 1,8 g.Nezlob se na mě ale dost o tom pochybuju.Možná jeden,ale jak jsem psal tak je to jako najít zlaťák.Všechny zlatonosný sedimenty u nás i na Slovensku jsou jednou i víckrát přerýžovaný už ve středověku (a věř mi že to naši předci uměli dost dobře) a pravděpodobnost nálezu je velice,ale velice malá.Dám ti sem odkaz na stránky Slovenských zlatokopů,ať se zorientuješ a uděláš si obrázek.Třeba se z někým domluvíš a třeba dokonce něco najdete. http://www.zlatokopi.sk/index.php
Moone, zmínil jsem stříbro z Mikulova. Myslíš, že by se dalo nalézt na povrchu v náplavech? Totiž ten nejzajímavější import - přívěšek, se našel na cestě právě z Mikulova. Bylo to hodně slabé ložisko ale jak říkáš, Keltové byli dobrými prospektory. Jen nevěřím tomu, že by u nás lezli do podzemí.
Harymare, až dostaneš výsledky toho rozboru slitku, určitě na mě nezapomeň.
Moon: Ten 1.8 g jsem našel já,stejně jako 2cm plech 1,25 g, 2x 7mm a desítky 3-4 mm nugetků (ne plíšků).Kamarád z pezinka našel 1,2 cm 0,5g plech s náznaky krystalizace a půlcentimetrových několik. Lokalita je to velice specifická a smetana z potoka slíznutá.Odněkud se to ovšem do potoka muselo dostat...Všechny okolní potoky jsou historicky vytěženy proto taky to překvapení odborníků...
Ostrov1 - Já jsem nezmiňoval stříbro z Mikulova.Dráty stříbra se nacházeli v Jáchymově,Kutné Hoře atd.Myslím si že nález ryzího stříbra v náplavech je velice málo pravděpodobný.Tyhle náplavy nejsou z loňské povodně,nebo 200 let starý.Můžou být z materiálu,který se ukládal před 1.000,10.000,1.000.000 let.Jestli keltové dobývali rudné žíly nemyslím tím že by těžily z dolů 100 metrů hlubokých.Načínaly jen svrchní partie ložisek tzv. pinkami.To je několikatimetrové jamy a výkopy.Na hloubější těžbu neměli technologii.Navíc většinou nejbohatší povrchové partie.Postupem času (vlastně až do dneška) se díky technice a znalostem z geologických oborů člověk dostával a dostává do větších hloubek a dokáže využívat i méně kovnaté ložiska.
harymar - Ono nejde o to jestli je vytěženej potok nebo ne,tyhle ty sedimenty jsou např. po celé ploše údolí.A vsadím se s tebou o co chceš že potok vůbec neteče tam kde kdysy tekl.Při středověké těžbě se totiž postupovalo tak že na úseku kde zlato bylo se sedimenty pomalu přerýžovávali.Představ si to že vykopeš potok až na skálu.Potom začneš kopat a přerýžovávat jeden břeh a zpracovanej materiál budeš házet na druhý břeh.tímto způsobem posunuješ potok na druhou stranu údolí a máš půl údolí přerýžováno.Potom vykopeš kanál na druhé nedotčené půlce údolí a stejným způsobem přerýžuješ druhou půlku údolí.Tímto způsobem byli překopány celý údolí a obrovský množství materiálu.Vždycky když vidím kilometry a obrovský sejpy přerýžovanýho materiálu nechápu jak to dokázali.A to je všechno překopaný až na skálu!!!Proto je mi divný že jsi našel cekem pěkný zlatinky.Znám se se zlatokopama z celýho slovenska,jezdím na zlatokopecké akce a vím co nachází a co můžou čekat za nálezy.Jsou to chlapy co hledají zlato třeba 40 let mají prozkoumanej každej potůček.Znám i slovenský geology a geoložku,co ještě před několika lety dělali průzkumy ložisek AU na Slovensku pro SK,nebo zahraniční firmy,Ale jak říkám,pár valounků do 2 cm se našlo,ale vyjímečně a na různých nalezištích.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.