Pradědečkův ,,boťák"

Aneb kudla s příběhem

Kdysi jsem tuhle kudlu našel ležet ve sklepě a nic o ní nevěděl. Prostě,, kudla ". Vozil jsem jí na vandry. O mém pradědečkovi se v naší rodině nikdy moc nemluvilo. Babička vůbec a moje máma hodně málo. Až chvíli před smrtí, před dvěma lety mi matka vyprávěla pradědův příběh a tím i příběh tohohle nože. Děda byl truhář a zdravotník u dobrovolných hasičů. Když byl povolán C.K. úřady aby narukoval do Velké války, byl přidělen na Italskou frontu jako nosič raněných. Tak si válku vychutnával hezky na plno. Krev, sténání, roztrhaný kamarádi které pradědeček hatal z linie na ošetřovnu a do lazaretů den za dnem. K tomu jako zdravotník asistoval při operacích v lazaretech a rozděloval kamarády na ty kteří se nechají umřít a na ty kteří půjdou na ošetření. Když se pradědeček vrátil z války zjistil, že se mu zhroutil svět. Vzniklo ,, jakési Československo" a monarchie za kterou bojoval zanikla. On se v monarchii narodil. Stejně jako jeho otec, děda, praděda.... Byla jeho vlast, za ní bojoval a najednou byla pryč. Všechno utrpení bylo na nic, všichni kamarádi umřeli zbytečně. Každou noc se prý s křikem několikrát budil. Každou noc se mu vracely výjevy z jatek a vzpomínky na mrté. Jednou si praděda ukázal na špagátě smyčku, konec pověsil v kuchyni na věšáček vedle dveří, sedl si na botník který byl pod ním a uškrtil se. Jediný co po něm zbylo je tenhle zákopovej nůž který s ním tím peklem prošel. Co k tomu dodat. Oběť války, kterých bylo tisíce a o kterých se nikde nepíše. A já mám nůž, který je pro mě asi to nejcennější z celé mé sbírky. Nůž vyrábělo v RU i Německu spousta dílen ve spoustě provedení a vojáci, jak Rakousko Uherský, tak Německý si je kupovali za svý. Co s ním praděda za války vyváděl se už nikdo nedozví. Nedávám sem žádné ,, půdovky " ale tuhle jsem tak nějak musel. Snad to nikoho neurazí.