Pradědečkovo c.k. válečné intermezzo.

Jejich vztah byl zatěžkán zkouškou odloučení a odchodem pradědečka do první světové války.

Můj pradědeček Karel byl ročník 1884. Profesí byl krejčí stejně jako jeho tatík i děda. A jako krejčí si potrpěl na módu, byl prý velký elegán. Taky měl rád hezká děvčata. V roce čtrnáct si namluvil mojí prababičku Karolínu. Bylo jí v té době 19 let, byla o 11 let mladší než pradědeček a podle fotografií byla krásná.

Chodila s pradědečkem tři roky než se v září 1916 vzali. Měli spolu tři dcery, nejmladší z nich v roce 1923 narozenou mojí babičku Slávku. Jejich vztah byl zatěžkán zkouškou odloučení a odchodem pradědečka do první světové války. Narukoval v únoru 1915 v jednatřiceti letech jako ?železná moucha?, což byla prý trochu hanlivá přezdívka pro odvedence Landwehru /Zeměbrany/, do rakouského Solnohradu/Salzburku. Odtud se rekrutovaly secvičené oddíly dál na frontu. Pradědeček měl však jakési štěstí,protože už v červnu téhož roku byl propuštěn ze zdravotních důvodů do civilu.

Podle zachované korespondence musel v průběhu probíhající války ještě několikrát k přezkumné komisi, ale zpátky do uniformy a na frontu se už nevrátil. Hrdinou se tedy nestal, ale díky tomu jsem možná na světě já :-)

pradědeček Karel

prababička Karolína

odjezd do války

Solnohrad / Salzburg

dopis z kasáren

korespondenční lístek

výcvik duben 1915