pošťák z doby našich dědečků
pošťák z doby našich dědečků
Ahoj všem, již si to takhle začínám otáčet na poli při hledání směr auto,když začalo být nevidět.Říkám si,budu sledovat tuhle srnčí stopu,stejně dneska již nic nepípne-mimo bince.Srnka stejně šla směrem ke stromům,kde jsem parkoval-a nebo já zastavil ve směru jejích stop.K autu to mám tak půlku kiláčku a času kolik chci.Trocha kafe mi v batohu ještě zbývá,vytáhnu láhev,zakleknu na poli a z kapsy pod kabátem vyndavám tabatěrku s pomačkanými cigaretami.Zapalovač nějak nechce ve větru fungovat,je třeba se pootočit zády proti vanu,tak tedy odkládám detektor opřený o mé rameno a v tom slyším v odložených sluchátkách protáhlý signál.Zapalovač si dal konečně říci,potahuji s labužnickým výrazem ve tváři dým a dívám se směrem,kterým ukazuje položený detektor.Kus vedle cívky leží zelený,pomačkaný,jakoby do čtverce složený plech.Nu což,pak to seberu-říkám si,pohnuvše strojkem bokem.A jal jsem se vychutnávat zplodiny tabáku s posledními doušky zbylého kafča.Zvednu se,ale jen pomalu,prokroutím bolavá záda,v nichž si páteř chrastí a praská snad jak je jí po vůli a odebírám se zvednout to,co někdo snad ztratil,nebo zahodil.Před tím to tedy ještě složil do rádoby čtverce.Zřejmě to tak muselo být,protože tohle by pluh asi nesvedl.Vezmu to do ploutve a koukám na křídlo RU orličky.Tak tohle může být zajímavé,víc nevidím pro nános zeminy a přílišnou nevidominu.Zkrátka kolevá páté odpolední v prosinci toho již mnoho venku nenakoukáme a sundavat batoh pro čelovku se mi dvakrát nechce.Tak tedy vytahuji GPS,poznamenávám zmačkaný plech a ukládám souřadnice.Tak to dělám se všemi-mimo těch nejběžnějších-nálezy,které si odnáším.Gípinu s punčochou,do které si v terénu dávám nálezy zandavám do ledvinky,ještě pípnu okolí a nic.Tak vypínám detektor a loudám se k autu.Začíná poletovat sníh a ten já kure....sky nerad.Ale k zrychlenému přesunu mě to nedonutí.U auta jako tradičně,cigárko,přesléci se,mrknout,jestli po mě to tady vypadá,jak kdybych tu nebyl a směr domů-skoro 30 kilometrů po velmi solidních silnicích.Přes dvě města,ale za půl hodinky-ani ne jsem v garáži.Po omytí složeného plechu na mě kouká pošta...Prohřát ve vroucí vodě,chytit do kombinaček s nalepenou gumou,velmi jemně zapáčit a tak stále dokola.Nakonec přichází ke slovu velice měkká gumová palička a prkénko na maso.Více to již nesrovnávám. A ve výsledku vidím slušnou Rakousko Uherskou poštu. Mirek
1 hlas
1 hlas
Komentáře
V chatu není žádný příspěvek.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.