Pole kde nic tu nic

Letos poslední AG

Po zhlédnutí předpovědi počasí jsem den po vánocích vyrazil do akce.Moc se nedalo přebírat,bud jsou pole zasetá nebo zoraná a oraná pole nenávidím. Našel jsem si lokalitu kde se dalo hledat. Je to lokalita daleko od vesnic a měst což moc nemám rád,protože většinou tam chcíp pes. Raději skousnu pár čumilů. Ještě nemrzlo, takže bláta bylo dostatek, asi po půl hodině jsem našel půl krejcar v nádherném stavu to mě nakoplo a za pár chvil zase signál, hrabal jsem snad půl metru možná víc, už už jsem se na to chtěl vyprdnout, protože to většinou je pěkně velká plechovka, ale byla to nádherná falera. Po 4 hodinách hledání, jsem měl v kapse několik mědáků a už se začalo šeřit. Jdu tedy směrem k autu a signál na půl železo na půl barva. Tu barvu jsem tam slyšel odděleně, tak jsem to kopnul. Nádhera dvacetikrejcar Franty. Spokojený odjezd domů a myšlenka, že se tam zítra vrátím. Další den ještě nemrzlo a znovu pár věciček. Za zmínku stojí 1 krejcar Ferdinanda II 1626. Následující den už mráz jak hrom ,řekl jsem si, že to prubnu. Jedinou výhodou byla absence bláta. Vrchní hroudy už byli jak kameny a do toho studený vítr. Nadával jsem si a když už jsem byl na kost zmrzlej, tak malý signál ani se mi už nechtělo hrabat, ale dal jsem to. V díře na mě koukal Pepa – 10 Kreuzer. Děkuji ti políčko nádherný a zase na viděnou.