Po dvou letech poprvé

Za tu dobu jsem zjistil, že jsme na tom tak nějak všichni stejně, až na ty, jejichž nálezy nás nenechávají spát.

Po cca dvou letech, co jsem začal (jak tvrdí manželka) utíkat z domu před rodinou, přišla ta správná chvíle přidat svojí trochou k příspěvkům. Za tu dobu jsem nachodil jen zlomek kilometrů oproti tomu, kolik bych jich nachodil chtěl, našel jenom špetku toho, co nacházejí mnozí z vás a i přesto jsem za ty chvíle s "pípákem" v ruce rád a za nálezy dvojnásob. Mám kolikrát pocit, že to u nás byl vždy chudý kraj a proto nacházím spousty hřebů, želízek, oček řetězů, našel jsem už několik sekyrek, štípací klíny, kladiva, lopaty, jedny hrábě, rozježděný kýbl, prostě samé pracovní náčiní. Depot hřiven, brakteátů, nebo aspoň pražáčky nikde. Nevadí, stačí když čas od času najdu prťavý zdobený knoflíček, kterému by ty současné mohly závidět a v tu ránu je touha po depůtcích upozaděna, ale... Věřím, že i tato meta bude jednou dosažena. Přeju Vám do příštího roku zdraví, stále dobité baterie a chuť tomu štěstí vyjít ven trochu naproti. Moravák.

Přezky, spínadla, závažíčka, plomby, víčka, ptačí kroužky ...

Bižu, odznáčky, prostě šmuk

Prtýnky, naušnice

Hezčí mince a svátostky

Mrtvolky a polomrtvolky

Knoflíky