Po delší době zase u pantáty.

Ukojený absťák.

Nevím jak u vás ostatních, ale u nás to zatím do přírody nejde, je hrozné mokro a nepříjemná vlhká zima.Kamarád Milda mě vyhecoval, ať tedy jedu za dědkem (pantátou) a protože už ten "absťák" byl moc silný, rozjel jsem se za pantátou. Hned jak mi otvíral, bylo na pantátovi vidět, že má z něčeho velkou radost a že má potřebu se s ní s někým podělit. Byl jsem rád, že jsem to mohl být právě já. Kromě flašky se slivovicí jsem tentokrát vzal sebou i cukroví (na jehož výrobě jsem se vlastnoručně podílel), protože doma už to nemohu stále konzumovat, a hned ve dveřích ho pantátovi předávám, s přáním hodně zdraví a spokojenosti do toho nového roku. "No teda !" byla jeho strohá odpoveď a že si teda nejprve musíme dát kafe a že dnes na hůru už ani nemusím - že našel ten metál k tomu glejtu, co mi onehdá dal.Měl jsem co dělat, abych radostí nahlas nevýskl ! Málem jsem si spálil jazyk o kafe, jak jsem byl nedočkavý.Chvíli jsme ještě plkali o všem možném, na závěr jsem nezapomněl poděkovat a uháněl domů. Vše nafotil a posílám, tak se také pokochejte.

Originální etue s křížem uvnitř.

Tak jsou pěkně spolu

Ještě trošku detail

A také z druhé strany

Přikládám i zajímavý křížek z malované truhly

A jeho vnitřek-dal se otevřít

A pro úplnost jakýsi medailonek -rovněž z truhly

Medailonek z druhé strany - nic tam není