Pár dní v Itálii

o hledání v Itálii a nějaké nálezy.

Ahoj lovci,

minulý týden jsem strávil v Itálii, tak se chci s Vámi podělit o moje zkušenosti s hledáním v této zemi.

V některých krajích Itálie je hledání detektorem zakázáno a přísně pokutováno. Já jsem ale bydlel kousek od Brescie, což je kraj Lombardie a tam je to s hledáním podobné jako u nás. Na archeo se nesmí a když jdete někam hledat, je dobré se dohodnout s majitelem pozemku.

Já byl za ten týden hledat 3x když nebudu počítat 2 hodiny na pláži u jezera Lago di garda, kde jsou ale jen kamínkové pláže, takže hledání celkem o ničem. Našel jsem tam 2.10 eura a pak už jen víčka od plechovek.

1. den hledání
Ráno jsem dal všechny potřebné věci do auta a vyrazil mezi pole najít minimálně celého římana i se zbrojí Jenže hodně polí tam mají oplocených a baráky tam mají roztroušené všude mezi polema, ne jako u nás kde je vesnice a pak 5 km nic, takže najít místo kam se da vlézt bez plotu tak, aby člověk nebyl vidět ze žádného baráku a ještě zaparkovat auto aby neřvalo (halo
 tady jsem a jdu hledat k vám na pole) je dost problém!
Po zhruba 2 hodinách objíždění různých polních cest a cestiček (mimochodem tam mají většinu polniček asfaltových..) následného zapojení GPS, protože jsem se ztratil, jsem našel docela slušnou lokalitu kde by to šlo.. Tak jsem zaparkoval,vylezl a šel na věc.

Trvalo to zhruba 10 minut než se na druhé straně polničky objevil traktor s rozmetadlem, který přijel hnojit hned vedlejší pole než jsem byl já. Ttraktorista se na mě podíval ja se na něho kysele usmál a odešel jsem na druhou stranu cesty a koutkem oka pozoroval co bude dělat když tam budu hledat, nic se ale nedělo tak jsem byl rád, že konečně mám pole kde to nevadí ani traktoristovi..stačil jsem vykopat tři al víčka a kde se vzal tu se vzal druhý traktor zřejmě domácí
 výroby, tentokrát přijel práškovat zrovna to pole kde jsem byl já.. Tak jsem se přesunul ke škarpě a zkoušel hledat tam, jenže z takového hledání člověk nic nemá, pořád pozoruje 2 traktory a navíc kope jen al víčka a náboje do brokovnice. Po hodině jsem to vzdal a jel domů....
 
 2. den hledání
Tentokrát jsem nenechal nic náhodě, doma otevřel noťase, nastavil google mapu a hledal lokalitu. Našel takový malý lesík zhruba 8 km, tak si zapamatoval cestu a vyrazil. Po zhruba 10 km jsem pochopil že z lesíku nic nebude protože jsem asi zase někde špatně zahnul!! No nic, zajedu si někam mezi pole, přeci tady nemůžou být zemědělci všude. Našel jsem si tedy cestičku mezi
 pole, zastavil u takové louky, hned vedle olivový sad a pod ním vinice. Nádhera! Vyrazil jsem na louku, jenže taková neoraná louka v itálii není jako u nás, půda tvrdá a navíc samý šutr. Já, jelikož jsem z úrodného středočeského kraje, kde je každý kus pozemku obděláván zemědělci, jsem byl vyzbrojen jen rýčem!! u nás totiž různé krompáčky a sekeromotyky nepotřebuji a vždy jsem si říkal že by mi to jen zabíralo místo v autě.. Takže po vykopání pár kousků Italského odpadu jsem byl slušně zpocený. Njn 14 stupňů celsia na sluníčku je makačka Po půl hodině jsem zjistil že na vinici je nějaký pán a něco tam dělá s révou, naštěstí si mě nevšímal, já ale nechtěl ponechat nic náhodě a potichu jsem se zdekoval na další louku pod vinici. Po hodině kopání šrotu a zjištění že kromě jedné al mince nemám vůbec nic kloudného, navíc jsem slušně zmordovaný z toho rytí a auto se ode mne vzdálilo asi na 1km jsem to chtěl otočit a vyrazit dom..Všiml jsem si ale že
 za řadou keříků co dělí cesty je zorané pole a to byla výzva!! Stihl jsem to pole ale přejít jen 2x než opět přijel traktor, tentokrát s pluhem. Já slezl na cestu a nechal ho pluhovat. (Takové upluhované pole by nebylo špatné) Když projel po druhé kolem mě tak jsem na něj mávl a rukama se zeptal jestli můžu na poli hledat,chlapík kývl že jo a já měl radost,na to traktor zastavil, pán na mě
 spustil něco Italský tak ho pozdravil (to je to jediné co Italsky umím - pozdravit a poděkovat) a rukama se zeptal, jestli by mu nevadilo že bych hledal na jeho poli, on mi něco odpověděl a já z toho pochopil že můžu, poděkoval a začal mu luxovat to jeho al pole. Al protože tolik al víček jako u něj nenajdu u nás za tři dny. Chlapík odjel a já nedlouho po tom našel asi to nej, co jsem tam
 našel. Zřejmě nějaká stará bronzová mince, pak už zase jen šrot. Nicméně jsem odjel spokojen že mám pěkný nález a ještě s povolením majitele
 
3.den hledání
Tady už bylo jasno hned předem, kam vyrazím - samozřejmě doluxovat to políčko. Něco málo ještě padlo sice už nic extra ale i tak já byl spokojen. Medaili jsem našel ještě na sousední louce kam jezdí na vyjížďky na koních..

Na pokuk dávám jen to nejzajímavější, pokud by někdo určil hranatou asi minci budu moc rád.

At to pípá přeje Endy.

na určení..

medaile

na pravo zřejmě nějaká al plomba

Aréna ve Veroně

Raznice na mince