Padesáťákovej

Můj akční rádius je omezen časem. Přesněji, dobou, než dostanu hlad. Bylo zhruba půl třetí když - platilo každý odpoledne.

Lovcové,

  nikdo nikdy neuvěří, že za tři dvouhodinovky na různejch polích za barákem a jeden nášup ve voranici - a to byl omyl z posedlé pýchy, jde kopnout z mincí hlavně padíky.

  Bylo to tak: První odpoledne, nějaký padíky, a bylo asi půl třetí, když vypad ze země na poli (před tím jsem si dal vomylem voranici, a tam sem vypad z atmosféry někam pod zem já, jako bych nevěděl, že ve voranici mě vodcházej třísla.), takže vypad nějakej vodznak se srpy a kladivy a ČSR vlajkou. Neberu to jako relikt rudý doby, spíš jako vztyčenej prst na dobu, kdy davy vládly. Akorát se počítaly ten den volby. Potom jsem dal zákopák z prvních let Velký války, a ten je podle mě dost supr. Většina těch, co ho v prvních letech měla, tam totiž následně zařvala, a tudíž nemoh skončit tady na poli. To je úděl. Pak sem dostal hlad, u auta sem sněd svačinu, žitnou bagetu z místní pekárny s Pražskou šunkou a normálním máslem a rajčetem (žádný salsy...) a mazal domů na vepřový plátky alá Znojmo s rýží. Obyč rýží, žádná dlouhozrná, žádná parboiled, vařit se musí  umět.

  Druhý odpoledne, jel sem zase na Pražáky, jako dycky, když nejedu na Římany, co taky jinýho, a bylo asi tak půl třetí odpoledne, a v podstatě na povrchu ležel mezi těma padesítihalířema všude okolo křížek. No, tak jo, řek sem si, a koukám že mám hlad, a vyrazil sem na brambory mašlovaný máslem a k tomu vepřovej řízeček v těstíčku s jemně sekanou cibulkou, ale hlavně, s čalamádou ze zeleniny ze zahrádky, hlavně je v tom kořenová a jen trochu papriky. Zelený, jak jinak!

  Třetí odpoledne, jen tak na chuť, jenom trochu arsenbronzovejch knoflíků, o to mi šlo, potěšit se štíťákem, a ten sem nedal. Jiný arsíky jo, a, kouknu na hodinky, koukám, půl třetí, kouknu do kapsy, padíky zase jsou, tak si řikám, je čas, a koukám ušima do sluchátek, to snad neni možný, a taky že jo, nějakej stříbrnej. Trochu dotentovanej, a doma se rozpad. Jenže, sekaná padesát na padesát namletá co si vyberu - pupek a plecko, a dotažená nožem fašírovaným kuřecím prsem s bramborama na libečku a dopečenejma s česnekem, takže, nic se neděje, stav nestav, tak domu. Mimochodem, Hledačovo jídlo je moje fórum, podobné příběhy vítány.

Držte se, svět byl, je, a bude.

litrfree

1 na kameni kámen

2 s úctou

3 bez komentáře

4 za barákem

5 newim, každopádně, na pytel stav, nula bodů

6 mince

7 s velkou úctou

8 každej z nich lidi potřebovali