Ohlédnutí

Takové malé ohlédnutí se za poslední dobou. Začátek roku byla lehká hledačská depka, ale už je to zase fajn ;)

Přiznávám se, že do katalogu zrovna moc nepřispívám. Nepatřím sice mezi vášnivě přispívající členy LP, ale rád koukám co je nového, čtu příspěvky a tak jsem si řekl, že bych měl vypotit alespoň nějaký ten náhled hledaček z poslední doby. Něco tak jako pro potěchu oka.

Do terénu vyrážím jednou či dvakrát týdně a většinou pěšky. Před pár lety jsem na nezahrnutou díru v lese nenarazil. Dnes je situace jiná, co hledačka to díry jako po nájezdu šílených hrobařů, podkovy a železa naházené u kořenů, v horším případě rozvěšené po větvích stromů. Teď už jen čekám, kdy u sebe začne mladá krev tahat spreje a začnou si na stromech tagovat lokality. Podobně jako výrostci na žižkovských fasádách v Praze...

Do zasetého nechodím. Plížím se trapně po okrajích zelenajících se polí a s pocitem viny málem chodím po špičkách. Připadám jako blb, když pak prostředkem pole prosviští partička na kroskách a hned za lesem část pole zdupou holky na koních. Ale co, říkám si, my jsme v jejich letech asi nebyli jiní...

Občas sleduji, leckdy opatrné, mediální přestřelky mezi archeology a detektoráři. V podstatě dávám archeologům za pravdu. Nálezy bez kontextu jsou k ničemu. Příběh, to je to, co dává hodnotu obyčejným věcem. Na druhou stranu, souhlasím, že hodně úžasných nálezů by bez detektorářů nikdy nespatřilo světlo světa. Navíc - detektorářů jsou tisíce. Archeologů jen stovky. Bez tvrdých restrikcí daných zákonem nás neporazí. Možná by se mohli naopak pokusit, naklonit si tuhle detektorářskou armádu na svou stranu a využít ji ve svůj prospěch. Absolutně bych neměl problém s "detektorářským lístkem", stejně jako je "rybářský lístek", dokonce ani s ročními poplatky. Na oplátku bych čekal nějaké to školení jak správně zaměřovat nálezy, fotit a také mapu zakázaných lokalit apod. Ale nechci tu znovu rozvířit další divokou debatu...co člověk to názor.

Chci tím říci - ať už jsou mé hledačské pocity jakkoli rozporuplné, nikdy těch stovek hodin v lese a na polích litovat nebudu. Nepatřím mezi ty, kteří touží vlastnit bronzové meče, zlaté prsteny a mít plný šuplík římských spon. Mě naopak právě to hledání, nejen s detektorem, ale i to následné - studium co že jsem to vlastně našel, u detektoringu tolik drží. Kdykoli hodím NOX přes rameno a vyrážím, není na světě člověka, který by uhodl, co se mi objeví pod cívkou. V tom je ta nádhera, nic není předem dáno, můžu, a nemusím objevit bronzový poklad, ale stejně tak se vrátit s kapsou plnou víček od lahváčů. Všichni máme stejnou šanci. Nikdy nejsem zklamaný, vždy přinesu alespoň jednu věc, která mi udělá radost.  

Jediné co mě opravdu trápí je budoucnost. Co když dopadneme jako na Slovensku? Co budu dělat? Nemám v okolí žádný rybník, řeku, takže ryby nepřipadají v úvahu, minerály ani zkameněliny se sbírat nesmějí, houby jsou maximálně tak do smaženice... takže nakonec si asi založím sbírku a budu chytat motýle :/

V poslední době se docela zastříbřilo.

Padly i nějaké ty drobné depůtky.

I zeleninku se povedlo sklidit.

Jen toho zlata moc neroste.

Pěkné želízko ale také potěší srdce hledačovo.

Zajímavosti - příruční atomovka, depot injekčních jehel i mrtvý plyšáček

Tvůrčí vrchol - lehce přebarvené náladovky

A na závěr - samozřejmě hmyzové a kytičci:)