Odhodlání je základ úspěchu.

Když jsem nemohl v neděli,zkusil jsem pondělí.

V neděli jsem musel plnit "rodinné povinnosti" a tak na hledání jsem nemohl ani pomyslet. Byl jsem jako na trní, zejména, když mi kamarád co spolu chodíme na hledačky zavolal, zda to nepůjdeme "zkusit". Smutně jsem mu odpověděl do telefonu, že nemůžu, že až příště. Ale v pondělí jsem se odhodlal, že musím "provětrat" ladem ležící detík, aby náhodou nezačal plesnivět. A tak jsem kolem deváté ráno vyrazil - jen tak -bez cíle-do lesa, kde jsme s kamarádem již několikrát byli. Vydal jsem se po důvěrně známé lesní cestě, kde jsem kdysi našel několik pěkných starých seker. Sněhu bylo asi tak 10 cm a po dvaceti minutách mávání kolem cesty celkem nevýrazný signálek, dychtivě kopu - a zlomek podkovy. Protože podkovy, zejména pokud jsou staršího data, vždy nosím domů,vložil jsem i tento malý zlomek do mikroteňáku a šup s ním do "žebradla" od plynové masky a jdu dál. Mávám, mávám a další zlomky. Nebudu popisovat každé pípnutí, jen dodám, že kromě polámaných podkov tak asi v úseku 20 m jsem kopl ještě celekm 3 šipky a 1 hrot asi z řemdihu.To už začalo být zajímavé a tak přepíním na all metal, ale kromě malé patky podkov už za další dvě hodiny vůbec nic. A tak celkem spokojený a už také unavený otáčím a vracím se k autu. Protože se mi nechtělo jít po opuštění lesa stejnou polní cestou, kterou jsem přišel k lesu,zkrátil jsem si to přímo k autu a to rovnou přes pole. Sněhu tam bylo trochu více a tak jsem chtěl vypnout detík a najednou pěkný signálek, kopu a jakýsi měděný plech. Šup s ním k podkovám a šipkám a mažu k autu. Doma po očistě zejména šipek, které pěkně prokoukly,jsem narovnal i plech a na něm je zdobení a jakýsi nápis- VOLKERDANK.Nevíte někdo, o co by mohlo jít ?

Toť vše, co pondělek dal.

Začalo to podkovami-polámanými.

Těžká šipka - zachovalá.

Hrot asi řemdihu a jiná šipka.

Jiná- plochá,ale ulomená šoička.

Měděný plech-zbytek

VOLKERDANK

Detail zdobení.