Není stříbro, jako stříbro.

Není všechno stříbro, co se třpytí.

Už jsem to tady psal, že chodím na lokalitu, kde se provádějí nové vodovodní přípojky pro výstavbu rodinných domků. Hned moje druhá návštěva lokality a z drnu na mě vykouklo stříbrné kolečko! To snad není možné. Jak jsem ale za něj zatáhl, abych ho vyndal, nějak podezřele v tom drnu drželo. Aby ne, ještě k tomu patřil takový ten obdélníkový závěsek se špendlíkem. A už jsem byl doma. Stříbrný odznak BSP! Leskl se ale krásně. Po potěžkání v ruce jsem si uvědomil, že je docela těžký, žádný hliník. Punc ale nikde. Asi bude jen postříbřený. Pak jsem ho ponořil do roztoku na čistění stříbra a už se neleskl, zmatněl. Před týdnem mi tam padl bronzový. Nejdřív obdélníček se špendlíkem a po půl hodině zbytek. To ale ještě nebyl konec. Po další hodině druhý stříbrný a ještě jeden bronzový. U toho jsem si bláhově pomýšlel bez brýlí na svátostku, ale bohužel. Byl bez špendlíku. Tak na jednu hledačku jich padlo až moc.

Žádná archeologie to tedy není, ale tak to prostě často chodí. Není každý týden posvícení. Ten sad, ve kterém se plánuje výstavba, leží hned vedle hájovny, kde se v jedné z budov nacházela kancelář polesí. To tam musel tenkrát soudruhy lesníky někdo pořádně nas..t, že je do toho sadu naházeli.

Stříbrňáček

Soupravička

Druhý stříbrný

Takto po koupeli zmatněl