Nález mincí a sekaného stříbra ze začátku 11,století u Kelče na Moravě

Dostal se mi do rukou zvláštní otisk XV.ročníku numismatického časopisu z roku 1940.Tak zde jeho úplný opis.

V listopadu 1938 zaslalo ředitelství Zemského musea V Brně numismatickému oddělení Národního musea V Praze 13 stříbrných mincí z 10.a 11.století a šest kousků stříbrných úlomků ve váze 56g,které se našly na vrchu Strážném u Kelče, několik kilometrů jihovýchodně od města Hranic. Tyto mince i úlomky získalo Městské museum v Hranicích pro své sbírky. Podle sdělení musea byly tyto mince objeveny v říjnu 1938 při orání na poli na řečeném vrchu. Byly obaleny kouskem hrubého plátna v rozměru 18x10cm.Dělník, jenž mince do Hranic, tvrdil, že je to vše, co nalezl. Ačkoli prý hledal na místě nálezu a v okolí, nic více neobjevil. V téže době získalo Museum Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci také nález mincí a stříbrných ozdob z Kelče na Moravě, obsahující 212 denárů z 10.a z počátku 11.století a 160g sekaného stříbra, které nám byly svěřeny k popsání. Bylo ihned patrno, že oba nálezy, tvořící podle sdělení nálezců samostatné celky, spolu souvisí a že jde patrně o jeden poklad, který byl snad rozdělen při orání, nebo jehož jedna část byla nalezena dříve, druhá později a jenž byl prodán na dvou místech jako dva samostatné celky. Nechť je tomu jakkoliv, je podle složení obou částí téměř jisté, že mince a sekané stříbro tvořily kdysi celek, snad úplný, a že máme před sebou překvapující poklad, první zjištěný nález sekaného stříbra a denárů z moravského území, snad tedy první takový nález, který se tam vůbec vyskytl. Hlavní skupinou kelčského nálezu tvoří tak zvané Oto-Adelheidské feniky, a to Menadierův druhý typ. Z celkového počtu 225 denárů bylo tam tohoto typu 136 kusů. Jsou to feniky s křížem na jedné a kaplicí na druhé straně. V úhlech kříže je panovníkovo jméno OTTO(ODDO) umístěno tak, že v každém úhlu je jedno písmeno z tohoto jména. Opis kolem kříže zní DI GRA REX, kolem kaplice na rubu je opis ATALHET. Tyto opisy jsou většino různě zkomoleny, často vůbec nečitelné a množství kolků-mezi 136 kusy kelčského nálezu nejsou ani úplně stejné-svědčí o obrovském množství, ve kterém se razily a obíhaly tyto mince, určené pro široký obchodní obvod. Nejstarší, první typ těchto feniků, nesoucí na líci v opisu ještě slovo AMEN, nebyl v kelčském nálezu vůbec zastoupen a fenik (Menadier 13),tvořící slovem OTTO přechod z prvého typu k druhému (s ODDO),byl zastoupen jen jedinným kusem. Třetí, nejmladší typ tohoto rázu, na němž je kaplice vystřídána panovníkovým poprsím s opisem OTTO REX ADAL-HEIDA, je v kelčském nálezu zastoupen jen dvěma kusy. Původ těchto feniků, v pramenech zvaných Oteliny,je dosud velmi záhadný. O jejich stáří se vedl mezi numismatiky dlouhá léta spor, který vyvrcholil v polemikách J.Menadiera s H.Dannenbergrem. Jejich vznik lze hledati ve východním Sasku a byly tam snad raženy v mincovnách Goslar, Gittelde a v Magdeburgu. Jejich obliba způsobila, že byly napodobovány v některých jiných mincovnách, jež lze z opisů přímo či nepřímo poznati, jako v Erfurtu, Quedlinburgu, Špýru a jinde. Spor se týkal hlavně otázky razil-li je Ota I se svou manželkou Adélou, či Ota III s touto Adélou jako svojí bábou a poručnicí. Adéla zemřela r.996.Třeba nelze tuto otázku považovati za konečně rozřešenou, převládá názor, že jde o mince, jejichž ražba počala sice za Oty I po roce 951,dosáhla však největšího rozmachu až za Oty III.(983-1002) Jinou poměrně četnou skupinou kelčského nálezu tvoří 15 kusů tak zvaných saských feniků, zvaných dříve i vendickými feniky. Také tato skupina mincí je svými němými, obyčejně jen z hůlek, klínků a kroužků složenými opisy předmětem numismatických sporů, zvláště když byla přidělována i do Polska. Hlavními jejími obrazy jsou karolinská kaplice a kříž. Řady hůlek, nahrazující v opisech písmena, bývají přerušovány i písmeny ze slova ODDO. Charakteristický je zvýšený okraj. Ražby tyto bývají často jednostranné, jako nejstarší mince polské, což lze vysvětlit rychlou a povrchní prací v nedostatečných mincovnách. Patří-li do Polska, jsou asi nejstaršími tamějšími ražbami, poněvadž polské mince s čitelnými opisy vznikly sotva před r.1010.Jsou to zřejmě, mince určené jako platidlo pro východ, ražené v mincovnách dnes těžko zjistitelných. Pravidelnost těchto ražeb nepřipouští dobře souvislost s pozdějšími méně pravidelnými a méně dokonalými ražbami polskými. Mezi ostatními mincemi jsou četněji zastoupeny bavorské denáry 14 kusy mohučské 11 a kolínské 9 kusy. České denáry byly jen tři. Nelze se diviti, že se v kelčském nálezu mincí z počátku 11.století objevuje i římský denár, od ostatních mincí časově velmi vzdálený. Již okolnost, že tento denár je vylomený, svědčí o tom, že byl dáván a brán jen jako kus dobrého kovu stejně jako ostatní mince a zlomky v našem nálezu. Zlomky kelčského nálezu jsou z velké části menší a větší díly arabských dirhemů, jež bývají obyčejně i celými mincemi zastoupeny v nálezech sekaného stříbra. V kelčském nálezu nebyl žádný celý dirhem, zlomky pečlivě prohlédl p. inž. Bedřich August, jenž se o nich vyjadřuje takto: ,,Zlomky arabských dirhemů vážily 43,30g.Značná jejich část pochází z dirhemů dlouhým oběhem již velice otřelých. Tři zlomky mají probité dírky: jeden z nich, asi pětina celé mince, jest probit zajímavým způsobem: zlomek byl přehnut na polovinu a potom byly obě poloviny najednou probity. Zdá se ,že byly i tyto nepatrné zlomky dirhemů probíjeny a nošeny na šňůrce jako ozdoby. Jelikož jsou nalezené zlomky většinou velmi malé(asi 20 kousků z jednoho dirhemu)a otřelé, nedal se úplně určiti t.j. zjistiti podle vladaře, mincovny a roku ražby) ani jediný. Několik však větších mohl jsem určiti částečně, čímž byly zjištěny tyto dynastie a vladaři. 1. Abbásovští chalifové ve Východním Chalifu (750-1258) 2. Buveihovci v Reji,Hamadánu a Ispahánu (931-1023 3. Samánovci v Transoxianě a Chorosánu (875-999) Z ostatních zlomků mincí kelčského nálezu uvádím malý zlomek stříbrné byzantské mince, která je částí miliaresionu Konstantina X a Romana II (948-959).Malých úlomků saských feniků bylo 75g jiných mincí německých 9g.Z těchto posléze uvedených daly se zjistiti čtyři čtvrtky bavorských denárů, z nichž bylo lze určiti dvě, a to části řezenských denárů Jindřicha III.(982-985) a dále asi půlka würzburského denáru Oty III.(983-1002) Bylo by zcela zbytečné, abychom se snažili z těchto úlomků mincí sestaviti celé nebo aspoň částečné mince. Jsou součástí sekaného stříbra, tak jako zlomky stříbrných okras , které byly v nálezu. Byly ustříhány nebo ulomeny z celé mince úmyslně, aby jimi byla dosažena určitá váha stříbra při vážení ujednané kupní hodnoty a aby byla prokázána pravost stříbra, putovaly z ruky do ruky, takže se zlomky jedné mince rozešly do různých rukou a dostaly se do různých pokladů. Nesmíme tedy na tyto kousky mincí pohlížeti jako na díly mincí, nýbrž jako na dobré stříbro, jimž se vyvažovaly menší váhové rozdíly. Zbytek ražby mince napomáhal pouze zaručiti určitý stupeň ryzosti. Ostatek nálezu tvořily ozdoby celé a zlomky ozdob, jak se nacházívají v jiných nálezech tohoto druhu a této doby. Tyto kusy stříbrných ozdob nelze míti za předměty, které byly užívány současníky, obývajícími krajinu nálezu jako ozdoby, nošené na těle. Jsou jako mince obsažené v nálezu a jejich zlomky částí pokladu a jmění člověka, který je svěřil pokladnici zemi, aniž se dožil jejich vykopání. Nelze tedy mluviti o tomto sekaném stříbru jako o ženských ozdobách, poněvadž se v krajině naleziště již nenosily: jsou to rozstříhané zlatnické práce, které zaručovaly pravost stříbra a jimiž se dosahovala při placení sjednaná váha tohoto kovu. V popisu nálezu u Alexanderhofu pokusil se A.Mieck shrnouti různé názory o účelu a původu tohoto sekaného stříbra. Vysvětluje je užíváním nemincovaného stříbra jako obchodního platidla v době, kdy i mince, pruty a hrudky stříbra se braly na váhu a kdy k přesnému vyvážení se užívalo filigránských stříbrných okras, které podle potřeby se ještě střihaly nebo sekaly na větší či menší části. Tyto díly ozdobného stříbra putovaly s arabským a mesopotámským obchodníkem obyčejně Ruskem po obchodních cestách do Polska až k Labi, kde se v tržních střediscích stýkal kočující obchodník s místními výrobci, kteří mu za odvážené stříbro prodávali své zboží a otroky. Tím však není řečeno, že všechny tyto ozdoby, jež, smíseny se zlomky mincí, jsou známy pod jménem ,,sekané stříbro“, přišly z míst, z nichž pocházely arabské dirhemy, jež je v nálezech doprovázejí. Okrasy se napodobily jistě i místech na cestách, jimiž šli obchodníci, a přicházely hojně i ze severních zemí, jejichž mince jsou častými složkami těchto nálezů. V druhé polovici 10.století počínají západní mince zatlačovati sekané stříbro, takže toto v druhé polovici 11.století z nálezů mizí vůbec. Je jisto, že okrasy z Kelčského nálezu nevznikly v oblasti, v níž byl odkryt nález: spokojuji se proto v numismatickém časopise pouze jejich zobrazením. Je věcí historika umění uzná-li to za nutné, aby se jimi ještě zabýval obšírněji a blíže určil jejich původ a jejich vzorky. Kelčský poklad byl hromaděn asi v obchodním styku na našem území střední a horní Odry. Západní denáry se dostaly do něho spíše oklikou přes toto území,než přímo přes Čechy. Také české denáry se k pokladu připojily cestou podél Odry, kde se hojně vyskytují, nedostaly se tam tedy přímo z Čech. Tím se liší kelčský nález od čistěveského nálezu kde byly cizí mince v menšině. Vedle 247 českých denárů bylo tam 108 cizích, z nichž 64 bavorských a jen 16 Oto-Adelheinských a 18 saských feniků. Můžeme –li souditi, že se tedy kelčský nález tvořil cestou od severu na jihovýchod podél a proti toku Odry, pak obsahuje čistěveský nález mince shromážděné asi cestou z Bavor na českých obchodních cestách směrem do Slezka. Walter Frenzen sestavil v citované již práci mapky nálezů sekaného stříbra a určuje jejich hranice na západě a na jihu, označuje čistěveský poklad sekaného stříbra jako nález vybíhající značně z oblasti těchto nálezů dlouhým jazykem do Východních Čech a nezaznamenává a tedy i nezná vůbec takových nálezů z Moravy. Poněvadž naleziště našeho nálezu, Kelč, leží na čáře Přerov-Valašské Meziříčí,nutno již se zřetelem na čistěveský nález hranici nálezů sekaného stříbra posunouti na Frezlově mapě na jih až asi do čáry vedoucí od ohbí horního Labe až k pramenům Odry.V tomto území jsou sice nálezy sekaného stříbra známy dosud jen v těchto dvou případech, ale je možno počítati ještě s dalšími, třeba řídkými takovými nálezy v budoucnosti.Západní hranici určují pak nálezy v Kanálské zahradě Chodolivcích a nejnovější i nález u Žatce. Podle místně a časově určitelných mincí můžeme stanoviti dobu, kdy byl asi Kelčský nález uložen do zem, totiž počátkem, přesněji řečeno prvními léty 11.století.Hranici tvoří česká mince Boleslava III., mince Oty III. a vévody Jindřicha IV., jejichž vláda končí r.1002.Kelčský nález potvrzuje názor, že denár, uvedený v popisu není hraběnky Adély: je sotva pravděpodobné, že by se do tohoto nálezu mohla dostati mince fríské hraběnky z let někdy po r.1010.Tomuto názoru neodporují také mince Bernharda I.Saského, v nálezu obsažené, jenž panoval do r.1011,povadž se tam vyskytly 3 kusy typu D, jež Dannenberg má za jeho ražby nejstarší. Redakční dovětek: Po vysázení tohoto popisu zjistil Msgre Josef Vyvlečka, kapitulní kanovník v Olomouci, o kelčské nálezu toto: Při vyorávání bramborů v říjnu 1938 na pozemku zvaném Strážné v Kelči narazil domkář Karel Hradil na hliněnou, tuhovanou nádobku, která ovšem byla úplně rozbita. Pozemek ten jest na stráni a proto se půda splachováním snížila. Nádobka obsahovala v hrubém plátně zamotaných asi 220 stříbrných mincí, měděnkou hodně poškozených, ve váze 160g ,kromě toho bylo v ní mnoho stříbrných úlomků různých peněz ve váze 160g a několik zlomků z ozdob rázu byzantského ve váze 5,5g. Msgre Tomáš Kubíček, kanovník v Kroměříži, dověděv se o nálezu, vyjednával s nálezcem a získal 27.listopadu 1938 nález pro Museum Vlasteneckého spolku musejního V Olomouci. Několik mincí bylo dříve prodáno museu v Hranicích. Tak se potvrdil předpoklad, že obě části pokladu, olomoucká i hranická jsou jedinným nálezem.
Denár Otto III
Denár Otto III
10 hlasů
10 hlasů

Komentáře

V chatu není žádný příspěvek.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru