Na hrázi rybníka

...

Nazdar sokolíci!

Mezi dvěma vytipovanými poli (nazývám je pracovně Bída s Nouzí) se naskytla možnost příjemného odpočinku na hrázi rybníka ve stínu mohutných dubů. Po cigárku a doplnění tekutin jsem si řekl, že si cestou na "Nouzi" projdu tu krásnou hráz a zbavím jí kovového odpadu, kterého bude zajisté plná.

Odpadu bylo poskromnu, zato nějaké kolečko se schovávalo téměř pod každým stromem. Začal to klasický socdukát slepený dohromady s padíkem, hned vedle se ukrýval pěkný pouťáček. Dále bůreček, dvoukoruny, kačky a haléře z dob socialismu. Teorie vysypané kapsy se zhroutila po nálezu pěkných protektorátních korun. Na konci hráze se schovávala ještě jedna Kučová a desetník z padesátek. 

Nálezy těchto mincí jsou většinou k vzteku. Tentokrát tomu tak nebylo a tahle hodinka u rybníka mi naopak vlila krev do žil. Po úmorných hledačkách na jalových polích, kde jsem si přísahal, že budu chodit raději na houby jsem si zase připomněl onen opojný pocit lovce historie. K tomu pěkné počasí, pomalu se barvící listí a v mírném větru babího léta vůně přicházejícího podzimu...

...Bylo to fajn!

Ať se daří!