Můj první nález

Krátký popis jednoho středečního hledání

Nevkládám první nález, ale popis asi desátého hledání. Mohu jen doufat, že toto do Sekretu patří. 16. července po práci jsem se vydal hledat poklady k jednomu malému políčku uprostřed hlubokých lesů. Pole se nachází na vrcholku kopce a tak musím zdolat prvně 150 výškových metrů. V párem letním dnu to není úplně jednoduché, ale zvládl jsem to. Kontrola mapy mi řekla, že přírodní rezervace začíná až za polem, nic tedy nebrání tomu začít kopat. Vytahuji detektor z batůžku a sestavuji jej. Na poli je cosi zaseto, takže prohledávám jen okolí a okraj pole. Všude jsou zakopané konzervy a vršky od piva, a já začínám nabývat dojmu, že češi chodí do lesa jen chlastat. Po chvilce se ozývá zajímavý signál a takřka na povrchu na mě kouká nábojnice Mannlicher. Trochu nevěřícně na ní koukám. Fronta z první světové daleko, tak jak se sem dostala? Hned mi ale dochází, že za Rakouska-Uherska měli nedaleko ubytovnu myslivci což mnohé vysvětluje. Později nacházím ještě jednoho Nannlichera a jednu nábojnici Carcano. Půda je vlhká a kyprá, což ulehčuje můj další nález, kterým je hliníkový klíč. Z hloubky asi dvaceti centimetrů jsem ho vydoloval s mým zahradním náčiním bez větších problémů. Klíč od hradu, bleskne mi hlavou. Hmm, asi ne, je z hliníku a něco mu chybí. Hledám dál. Jak tak obcházím les na kraji pole, přibližuji se k horizontu. Za ním je rušná turistická cesta. Jdu tedy jen tak daleko, abych zůstal nezpozorován. Ze sluchátek navěšených na krku se ozve jasná barva a po chvíli zápasení s kořeny se na světlo světa vyhoupne knoflík. Že by myslivecký? Asi ne, nic tomu nenasvědčuje a knoflík mi nic neříká. O 5 pivních víček dál nalézám nůž. Díky krátkému trnu vypadá divně, ale ve své době byl jistě krásný. Jen nevím, jestli ho mám přiřadit k myslivci, nebo turistovi. Díru, jako ostatně všechny, po sobě pečlivě zahrabu. Až poté mě napadlo zkontrolovat místo detektorem. No jasně, zapomněl jsem na záštitu. Ta však vypadá, jako by si ji někdo udělal doma na koleně. Krajem políčka vede stará, zpola zasypaná cesta. Procházím ji a ejhle, v náspu, těsně pod povrchem leží mince. Hurá, kolečko... Při dolování mi jedna hrouda hlíny utekla po náspu dolů. Samozřejmě zrovna v ní se mince nacházela a já mohl hledat nanovo. Nakonec se podařilo. Je to pravděpodobně krejcar, ale bohužel hodně setřenej. Později ho zkusím dát do špenátu. Myslím, že mu to neublíží. Po asi deseti dalších pivních vršcích mi zvoní telefon. To volá žena: "Kde seš tak dlouho? Večeři už máš dávno studenou..." S hrůzou zjišťuji kolik je hodin. Rychle vše balím a chvátám domů, kam se dostavám celej zchvácenej a špinavej. Ale ten psychický odpočinek a napětí u každé díry za to stojí. Tak doufam, že za toto už mě nevypískáte a apeluji na tvůrce webu aby jasně napsali co se po nováčkovi chce. Ten si totiž nemůže projít názorný nález v Sekretu a tři věty kterými je popsané co se po něm chce se dají vyložit jakkoli.

Mannlicher nález

Mannlicher očištěn

Klíč k hradu

Knoflík očištěn

Nůž nález

Mince

Krejcar 1strana

Krajcar 2strana