Můj první malý lot mincí aneb. alergie mně nezastaví !

První lot co jsem kdy vykopal (Ag mince)

Kdepak jen začít s touto povídkou..

Jakožto student co před pár dny odmaturoval, trávím svůj čas jako každý jiný spolužák(absolvent). Mám před sebou 3 měsíce volna a jak já, tak kolegové absolventi se prozatím moc nestaráme o nic a odpočíváme v naši vybojované svobodě. Nikdo po nás teď nemůže nic chtít, ale stále zůstává otázka co si mnozí z nás kladou : ,,Co teď?''

Mé plány do léta (vyjímaje brigády) byly jasné. Před maturitou jsem i nad otázkami z dějepisu snil o tom, jak budu moct během všeho toho volna procházet pole, louky a lesy s detektorem a jak si splním za tento rok první stříbrňák, nebo dokonce ultimátní cíl - Římana. Ovšem co já jakožto snílek.. Pole mezitím zarostly a do toho se musel vmíchat můj největší problém - Alergie.

Není dne bez toho, abych se probouzel bez kompletně ucpaného nosu, nebo očima jak kdyby mi je přes spaní někdo zalepil medem. Díky tomuto ,,prokletí'' jsem musel své nadšení pro hledání s detektorem odpískat.

Své pochyby a alergii jsem silně potlačil když se mi ozval kamarád Spaustolobig s návrhem vyjet hledat v lese dokud je vedro ještě snesitelné. Na tento návrh jsem přistoupil s jasným souhlasem a předsevzetím, že se nenechám skolit alergií.

Další den jsem se nadopoval prášky proti alergii a dorazil k Spaustolobigovi, kde nás vyzvedl jeho kamarád se kterým jsme jeli na danou lokalitu.

Prvně jsme zkoušeli neprozkoumanou část lesa. Hledání neprobíhalo zrovna podle představ. Mnohonásobně více bylo slyšet mé prskání a kýchání než pípání detektorů, na které vždy Spaustolobig zareagoval jeho dobráckým ,,Na zdraví!'' Po tomto neúspěchu jsme došli k závěru se přesunout na druhou stranu lesa kde už byl potenciál nálezu artefaktů, nebo mincí. Po obědě a krátkém přesunu jsme dorazili autem a hledali podél lesní cesty.

Spaustolobig chytal docela často signály a přes fakt, že na povrch šly mimo odpad koflíky, byl rád že máme důkaz tehdejšího pohybu lesem. Já sám jsem nechytl pod cívkou jediný signál. Chodil jsem, chodil a pak jsem dostal velice jasný a zřetelný signál. To jsem ještě nečekal co vykopu.

Po pár kopů na povrch vylezlo veliké tenké kolečko.

,,MINCE ?!''

Pak mně ale trklo, že to asi bude kdoví jaký hliníkový plíšek co musel zrovna mít tvar kruhu. Nedalo mi to klidu a nehtem jsem seškrabal hlínu z pod které vylezl jasný opis. Ne ledajaký opis. Opis typický pro pražský groš !

V té chvíli se mně absolutně zmocnila radost. Bezhlavě jsem poskakoval kolem díry a vydával všelijaké zvuky a vyslovil s nadšeným tónem asi půl českého slovníku vulgárních výrazů. Byl jsem trochu rád na jednu stranu, že Spaustolobig a jeho kamarád (náš řidič) byli daleko ode mě. Nevím co by si pomysleli při pohledu na člověka co běhá kolem díry v zemi a gestikuluje a dělá povyk jako nějaký germánský šaman.

Po tom co se mi zklidnily roztřepané ruce, jsem zkusil ještě díru přejet cívkou a další signál ! Adrenalin byl zpět. Kopu, kopu a na povrch bohužel vyšel fragment groše. V té chvíli jsem skoro pocítil lítost, ale ta nadšenost pro fakt že tam těch fragmentů bude víc byla silnější. Nakonec jsem na displeji svého mobilu hrál malé puzzle ,,Poskládej si svůj vlastní pražský groš !'' Musel jsem se nějak pochlubit a napsal kamarádovi.

Během toho přišel Spaustolobig s našim řidičem se podívat a pogratulovat. Spaustolobig zkusil jeho detektorem přejet přes díru a než mi stačil říct že tam ještě něco je, tak mi to řekl signál co byl slyšet z jeho sluchátek. Já tomu už pomalu nevěřil. Kopal jen pár sekund a vytáhl na povrch kruhový peníz se lvem. Já už začal zpochybňovat realitu a spíše věřil tomu, že jsem v hodně živém snu. V díře nebylo již více mincí, ale já už po zbytek hledání nedkázal přemýšlet nad ničím. V hlavě se mi opakovalo to, co se mi přihodilo za šťastný kop.

Po hledání mě Spaustolobig s kamarádem vyložili před domem a já se s radostí mohl pustit do čištění za pomocí párátek, vaty a vody.

Další den, nebo-li dnes jsem pomalu litoval že jsem se probudil. Alergie přes noc udělala své a já teď zním jako 80ti letý muž co od malička kouřil krabičku cigaret za den. Ale víte co ? Ať už oči, nos a krk svědí a bolí jak chtějí.. včerejší výprava stála plně za to. Ta atmosféra mít v rukou středověkou vykopanou minci v lese byla až pohádková.

Tímto bych ukončil své dlouhé vyprávění a přeji mnoho šťastných zážitků jako tento všem čtenářům. Ať detektory pípají a lovu zdar !

-Malachit8

První groš co vyšel na povrch

Všechny 3 mince

Radost se nezapře :D

Po vyčištění

V plné kráse..