Mrkvička s bramborem

Jak jsme stopovali poztrácenou karotku. Kde se těžko ladí a kde je vůně heřmánku. Jak jsme se ptali v krámě, a jak nás poslali uplně někam.

Lovcové,

   oblíbenými komorními procházkami jsou pro mě Analog&FBS výpravy. Tentokrát jsme zase tůrovali Tejona, šťavili trakaře a testovali novou ohnedrátovou Géem štyrku. Tu dokonce upravenou na uplnou bezsluchátkovou verzi, protože je ten jeden borec nechal doma.  Sestava tak akorát, a neva že někteří nedorazili, bo po tahu se někdy prostě táhnout do pole nedá. Už začátek byl dobrý, mám navigaci v původním znění z aktualizací z roku 2005, a některý cíle prostě nevidí, a funguje jen vzhůru nohama a i jinak je dost nad věcí. Tak jsem hledali kde táboří jeden trakařista, a museli se zaptat. Nikdo z ranních chodců nevěděl, na hřbitově kde by mohlo být to jméno napsané bylo ještě zamčeno, a hele, krám, tak snad tam. Vlezem dovnitř, za pokladnou pánovi sluší, nerozumí česky, a uvnitř u regálu pani, která nám doporučila, že sice neví, ale ať se zkusíme někoho ve vsi zeptat. Ale jo, dali jsme to nakonec.

    Nejprve jsme byli na Hradecku na poli po mrkvi. Zarostlé nějakým plevelem alá heřmánek. Něco padlo, a trápili mě hladem, až jsem řekl dost. Zastavil u nás dědek, a říkal, sám od sebe, že hledáme uplně blbě, že to německý letadlo spadlo támhle na kopci. Ukázal rukou. Věděl dost podrobností, že pilot to prej přežil, že si pamatuje, jak měl mozek rozstříknutej na bříze. Zřejmě v tom stejně jako my shledal mírný rozpor, ale v dnešní době to nebereme jako něco extra mimořádného, když máte mazanýho advokáta a odejde vám z ničeho nic pamatovák. Ztuhl až se zarazil, zadržel dech že to vypadalo že na furt, a řekl, že s tim nemá nic společnýho, že u toho nebyl, a odprkal se jinam. A jelo se. V první hospůdce měli jen klobásy, a poslali nás najíst na náměstí do centra. O kousek dál ale bylo otevřeno, s držkatou servírkou, a vařili dobře, řízek Pavlišov, také to, co Ital nezná, a též guláš a karfiól a něco na žížu. Kolem projela první štráfka s čerstvou mrkví, za chvíli druhá, pořešili jsme jak to, že mrkev má nať a jestli se ta nať řeže na poli nebo ne, a že tam bude sichr píseček, jela další fůra, policajti, a pak kombajn na mrkev, pak další štráfka karotnice. Honem do aut. Vyrazili jsme na stopovačku, občas jim něco upadlo, ale ne dost, mrkev je na silnici dobře vidět, leč to pole jsme nenašli.

  Tak jsme se šoupli podle Labe asi tři versty na další prochozené pole, kde jsou vyhlášeně sklízeny jedny z prvních brambor. Tam už to zase svištělo pěkně hluboko, protože povrch byl trochu od jinejch už poškrábanej, a blbě se tam odlaďuje země, ale mě se nejvíc líbila ta přezka co jsem nekop, kus germánskýho bronzu co jsem taky nekop a římskej rozbitej nejspíš Ag z čeho jinýho kovovýho bílýho by asi byl prsten, váží deset celejch osm gramu, co sem kop.

litrfree

1 něco bronzu něco stříbra

2 A na pole potřebujete hloubkovou výbavu

3 Co bude zač ta přezka jsem zvědav

4 někde vařili a někde ne

5 není moc fotogenický ale je

6 z bílého kovu jsem nějak zjistil

7 není celý ale o to je lepší