Moje vítěztví v Brandlíně

Před asi měsícem jsem si znovu pořídil detektor kovu. Po Garrettech Ace 250 a GTI 2500 jsem se rozhodl vyzkoušet něco jiného a koupil moji Terku (Minelab X-terra 705).

Už od prvního testu, kdy jsem byl s přítelkyní na soutěži v rýžování zlata v Kestřanech u Písku a zašel na louku hned vedle kempu, mi bylo jasné, že volba byla správná. Po pár dnech nálezů přibývalo a tak jsem si řekl, že zkusím štěstí třeba v nějaké soutěži. Už dříve jsem sledoval různé weby o detektorech a pamatoval si, že koncem prázdnin se vždy něco dělo. Vlezu na Lovecpokladu a ejhle, konec srpna další ročník Mistra hledače. Zkusím to. I když si s Terkou už rozumíme a mému muzikantskému uchu lahodí její mutlitón, kterým mi skoro denně zpívá do ucha, vždy je co zlepšovat.

A proč to rovnou nezkusit v soutěži tak početně obsazené různými jinými detektory. Výzva byla přijata. Odeslána přihláška a netrpělivě čekáme s Terkou na D-day. ?V pátek příjezd na Klepákův mlýn, test na polygonu, kdy jsme si s Terkou vedli obstojně, na to, že má zatím pouze základní DD cívku na 7,5 khz, viděla i sockačku (1 Kčs) pod čedičovým kamenem :) Nováček na soutěži, to by se neobešlo bez seznamování a výměny zkušeností s ostatními hledači. V sobotu ráno konečně vytoužený D-day. Cestou k soutěžním čtvercům jsem mou milou Terku hladil a uklidňoval ji, že o nic nejde, ale ten E-trac (1.cena v soutěži) by se taky hodil do stáje :D Slíbili jsme si úspěch a udělali proto vše. Když Elmara ukazoval cíl, který se bude hledat, trochu mi vylezly oči z důlků. Tak jsem je zatlačil zpět a šel v druhé skupině na to. Výsledek byl 8 "koníků". Než jsem viděl výsledkovou listinu, myslel jsem že nic moc. Pravdou je, že všech 10 cílů našlo jen pár lidí a můj výsledek patřil k těm rozhodně lepším, skončili jsme s Terkou v první třetině startovního pole, což po necelém měsíci vzájemného oťukávání, co dokážeme, myslím není špatné :) Po obědě, soutěži týmů, vyhlášení výsledků atd. jsme s pár kolegama vyrazili na políčko za soutěžní polygony. Byli jsme tam ani ne hodinu když se začínalo smrákat. Šel jsem vedle kolegy s Deusem (XP Deus) a spolu s hledáním jsme debatovali. Přišla řeč na stříbrňáky a já si posteskl, že zatím ještě žádný nemám. Kolega se pár minut na to rozloučil s tím, že našel 20 haléř komančský a potkáme se u piva :D Já s Terkou jsme tedy pokračovali a zahnuli doleva k dalšímu kolegovi skrze linii, ve které šel Deus. Silný krásně čistý signál se rozlehl potemnělým polem. Na Terce bylo vidět ID 36-38, přemýšlel jsem co by to mohlo být, většinou mi takto vysoko hrají i vršky od piva nebo hluboko uložená víčka od zavařenin. Ale zásadu, že barvu kopu, jsem ani tentokrát neporušil. Když musíš, tak musíš! A... Byla tam. 1 koruna FJI 1900. Když jsem po otření vrchní vrstvy hlíny spatřil její kresbu a místy černou patinu, "zatančil" jsem vítězný tanec hula-hula. Potom jsem pohladil Terku a poděkoval jí za naše "vítězství" v Brandlíně. Než jsme odešli na to zasloužené pivo, odkrokoval jsem, jak daleko to před tou korunou Deus otočil zpět k táboru. 10 kroků, jen tak málo zbývalo a našel by ji kolega. Ale mělo to tak být, stříbro jsem měl najít já :) Mise byla splněna, první stříbrňák je na světě a bude náležitě uložen na čestné místo jako prvorozený. Děkuju tímto všem organizátorům za skvělý víkend plný pohody, získaných zkušeností, nových kamarádů. Bylo to skvělé a už se těšíme na další ročník, kde určitě nebudeme chybět. Hlavní dík patří mé přítelkyni, která i když zatím nehledá, absolvuje se mnou nejednu procházku s Terkou a podporovala nás i v Brandlíně s velkou trpělivostí. Pavel (NightRider)