Messerschmitt Me 262 Schwalbe - vlaštovka

Po článku o hledání německé podzemní továrně na Františkově od Djklomfiho, je dobré si připomenout, jaká letadla se tam měla vyrábět.

Stíhací bombardér Me 262 Schwalbe (vlaštovka) byl první operačně nasazený proudový letoun na světě. Zasáhl do bojů Druhé světové války od 30.června 1944.
Jeho vývoj začal v roce 1938, ale první prototyp vzlétl až 4.dubna 1941 (ještě s pístovým motorem v přídi). K 25.březnu 1942 byl letoun osazen dvěma proudovými motory BMW 003, přičemž z bezpečnostních důvodů byl v přídi ponechán pístový mmotor. To se ukázalo jako prozíravé, protože během prvního letu postupně selhaly oba proudové motory. Motory BMW byly nahrazeny motory Junkers Jumo 004A a třetí prototyp pouze s proudovými motory vzlétl 18.července 1942.
Adolf Hitler povolil výrobu až v listopadu 1943.
Trvalý nedostatek pilotů a pohonných hmot zmenšoval přínos, který Messerschmitt Me 262 mohl ještě pro Německou armádu znamenat. Velkým problémem byla i malá životnost motoru - pouhých 20 hodin a velká spotřeba paliva. Německo tak mělo bojeschopných pouze asi 100 Me 262 z 1433 vyrobených.
Měl mohutnější výzbroj než britský proudový Gloster Meteor.

Na základě dokumentace poskytnuté Německem vyrábělo Japonsko svou verzi Me 262. Byla jí Nakajima Kikka.

Po válce u nás zůstalo několik draků Me 262. O jejich úpravě pro účely československého letectva bylo rozhodnuto již krátce po osvobození - 27.května 1945. Nebyla to jednoduchá práce, protože se nedochoval jediný kompletní letuschopný exemplář. O rekonstrukci se podělily letecké opravny v Malešicích, které připravily motory (Německé Jumo 004 B-1 v české verzi M-04), a továrna Avia, která vyrobila drak.
První rekonstruovaný Me 262 pod označením Avia S-92 vzlétl pilotován továrním pilotem Avie Antonínem Krausem 27.srpna 1946. Třetí prototyp byl postaven jako dvojmístny a ten vzlétl 10.prosince 1946. Armádě byla první S-92 dodána 24.června 1948. Tak se tento letoun stal prvním proudovým letadlem československého letectva.
Poslední S-92 byla vyřazena v květnu 1951, kdy při květnové vojenské přehlídce v Praze přeletělo nad Letenskou plání 6 S-92 a 9 Jak-23 (S-101).
Celkem bylo v Avii postaveno 9 jednomístných S-92 a tři dvojmístné cvičné CS-92. Oba typy jsou vystaveny ve vojenském muzeu v Praze-Kbelích.
Na některých fotografiích je možno vidět S-92 celýn stříbrný s označením PL-01 a červenou šipkou před kabinou. Letoun v tomto provedení nikdy nelétal, sloužil jako učební pomůcka.

• Maximální rychlost: 870 km/h v 5 400 m
• Dostup: 11 450 m
• Stoupavost: 1200 m/min
• Dolet (ve výšce 9000 m, s 1800 l. paliva): 1050 km
• Dolet (u země, s 1800 l. paliva): 480 km

zdroj: INTERNET