Je to asi tři roky co jsem tam zavítal.Pár dní před koncem války a takový masakr!!!!Čest jejich památce.
Masakr obyvatel obce Javoříčko
V seriálu o vyvražďování našich obyvatel připomenu, málo známý osud obce Javoříčko
Na litovelském okrese, hlavně na Konicku a Bouzovsku, se vytvořilo během války silné partyzánské hnutí. Nejvýznamnější roli zde hrál partyzánský oddíl „Jermak“, jehož akce zasahovaly až do lesů kolem Javoříčka. Velitelem Jermaka byl mladý sovětský kapitán Andrej Jegorovič Furzenko. Oddíl tvořilo 141 dobře ozbrojených mužů, také jedna žena, většinou čs. partyzánů. Při jejich akcích v okolí pomáhali obětavě i lidé v Javoříčku. A právě tato spolupráce s partyzánským oddílem Jermak se zdá nejpravděpodobnějším klíčem k vysvětlení vražedné vyhlazovací akce gestapa proti Javořičku na samém konci války. Přípravy nacistického tažení proti obci se zúčastnil i kolaborující německý lesní správce na hradě Bouzově Otmar Viktora. Na Bouzově už záhy po zřízení Protektorátu sídlilo, na základě rozhodnutí Himmlera, esesácké „jagd-kommando“, samotný hrad připadl do správy nacistické Gesellschaft zur Förderung und Pflege deutscher Kulturdenkmaler se sídlem v Berlíně.
Nacisté chtěli už delší dobu partyzánský oddíl Jermak zlikvidovat za pomocí léčky s několika vlasovci z nacistické posádky v Litovli, kteří se měli vydávat za uprchlé sovětské zajatce, a tak se dostat do oddílu. Partyzáni ale léčku prohlédli a vlasovské agenty zneškodnili. A právě nezdar této dlouho připravované akce gestapáky rozzuřil a na upozornění kolaboranta Otomara Viktora rozhodli naložit s Javoříčkem jako s českými Lidicemi. Akce byla připravena za účasti SS komanda z Bouzova a posil z nedaleké Olomouce. Připravena byla časově tak, aby esesáci mohli po této své „odvetné kárné akci“ ihned utéci na západ.
Všechno následné se pak událo v sobotu 5. května 1945. K Javoříčku pochodovaly hordy esesáků vedené velitelem nacistické posádky na Bouzově Brüxem a velitelem komanda SS Egonem Ludemanem. Ve výpravě bylo společně s několika vlasovci celkem 225 ozbrojených mužů. Síť esesáckých katanů se kolem Javoříčka stáhla krátce po deváté hodině. Obec začali ničit na západním okraji osady, jako první vzplanul domek Františka Lužného z Konice. V obci zabíjeli každého, koho tam zastihli, místní i přespolní návštěvy. Vraždili je střelbou do týlu. Javořičské vraždění skončilo ve 13 hodin, padlo mu za oběť 38 mužů a chlapců ve věku od 15 do 76 let, ženy a děti fašisté vyhnali mimo osadu, všech 34 stavení, s výjimkou školy a kaple, bylo vypáleno a obec vyloupena. Na 4 povozech odváželi gestapáci javořičskou kořist. Z mužů Němci propustili živého jen 68letého Jaroslava Dokoupila, aby všem řekl, že Javoříčko bylo potrestáno za ukrývání partyzánů. Němci s kořistí zatím prchali od Bouzova a z Javoříčka k Vranové Lhotě a k Litomyšli.
Povražděné oběti byly pohřbeny 7. května 1945 ve společném hrobě uprostřed obce. Při pohřbu přišli pomoci muži ze všech okolních obcí. Partyzánský oddíl Jermak ještě ve dnech 6. až 10. května bojoval v prostoru Německé – Jimramov, o zločinu v Javoříčku se dozvěděl pozdě.
Seznam obětí nacistů v Javoříčku, 5. května 1945
1. Josef Beneš (narozen 12.března 1890)
2. Adolf Brosinger (narozen 26.září 1896)
3. Oldřich Brosinger (narozen 9.května 1920)
4. František Čulík (narozen 4.listopadu 1895)
5. Ladislav Dolínek (narozen 22.března 1923)
6. František Dostál (narozen 13.září 1899)
7. František Eliáš (narozen 8.září 1923)
8. Jan Eliáš st. (narozen 22.října 1893)
9. Jan Eliáš ml. (narozen 22.března 1921)
10. Rostislav Konečný (narozen 4.června 1925)
11. Alfons Leibner (narozen 21.května 1909)
12. František Linet (narozen 23.září 1918)
13. Alois Mrňka (narozen 23.července 1870)
14. Jindřich Mrňka (narozen 6.července 1884)
15. Josef Maťátko (narozen 17.února 1876)
16. Josef Natr (narozen 8.ledna 1895)
17. Miloslav Nepustil (narozen 3.června 1927)
18. Josef Pecina (narozen 9.května 1897)
19. Milan Pecina (narozen 24.července 1926)
20. Vojtěch Poles (narozen 14.ledna 1908)
21. František Skácel (narozen 26.dubna 1922)
22. Josef Slavíček (narozen 29.února 1901)
23. František Šlusar (narozen 13.října 1901)
24. Jan Šlusar (narozen 8.června 1919)
25. František Váňák (narozen 5.ledna 1921)
26. František Vlček (narozen 26.dubna 1880)
27. Jan Vlček (narozen 10.října 1882)
28. Josef Vlček st. (narozen 24.května 1899)
29. Josef Vlček ml. (narozen 28.března 1930)
30. Leopold Vlček (narozen 19.května 1908)
31. Ludvík Vlček (narozen 2.prosince 1892)
32. Miloslav Vlček (narozen 25.listopadu 1896)
33. Rudolf Vyroubal (narozen 12.listopadu 1887)
34. Karel Zajonc (narozen 26.července 1869)
35. Alois Zapletal st. (narozen 6.prosince 1895)
36. Alois Zapletal ml. (narozen 29.září 1926)
37. Augustýn Zapletal (narozen 14.září 1899)
38. František Zapletal (narozen 5. srpna 1923)
Komentáře
Můj názor na to je, že kdyby nebyla 2.sv. válka, tak by se po ní nemohly odehrávat žádná zvěrstva. Osobně jsem pro to, udělat za minulostí tlustou čáru, s Němci si říct - co jsme si, to jsme si a dané události si připomínat jenom proto, aby se nikdy nemohly opakovat...
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.