Léčba oka infarktem (část 2)

Konečně jsem se dočkal

.Dokouřil jsem,vajgla zalil vodou,zahrnul díru a jen tak ještě máchnul okolo.Další sotva patrný signál byl cca 30 cm vedle.Přepl jsem do all metalu a signálek zesílil.Už jsem si ani nedovolil použít lopatku a všechno kopání prováděl ručně a z dohledávačkou.Další kousek byl na světě.A tak jsem zase máchnul okolo a zase slabounký signál který mi v diskriminaci zmizel.To už se o mě v tom horku pokoušel infarkt a když vykoukl třetí kousek musel jsem se opět posadit a zapálit si.Rozhlížel jsem se okolo nasával tu atmosféru i kouř z cigarety kterou držela třesoucí se ruka.Po dokouření jsem znovu přejel místo ale už se nic neozvalo.Protože ale všude bylo borůvčí cívka se nedala pořádně přitlačit k zemi rozhodl jsem se ač nerad trochu si místo vyčistit.Nešlo o velké místo cca 1 m2 a uprostřed stála borovice.Byl tam ještě jeden slabý signál a poslední mince.Opět proběhla cigareta a já si teprve teď začal uvědomovat že jde o můj první Ag depot.Cestou domů jsem už nic nenašel ale i tak jsem měl úsměv od ucha k uchu a na bolavé oko jsem úplně zapoměl.Doma byla radost o to větší když jsem zjistil že je každá mince jiná.Já největší smolař z okolí co se Ag-ček týče jsem si splnil sen a po pěti letech konečně nalezl depot.Užívejte si procházek přírodou,každého nálezu a ono to jednou přijde.Hodně štěstí přeje jiva.