Království za bramboračku :)

Od čtvrtka manželince slibuji houby na bramboračku, na kterou se těším už od té doby, co padla za vlast /pod maso/ poslední troška sušených hříbků z minulé sezony. Bylo to v březnu : (

Ve čtvrtek jsem brousil lesejky u Holoubkova a místo hub padnul takovej půlovál s dvěma vyraženejma bleskama a jedním ostnem. Vzal jsem to, abych měl alespoň něco druhotného omnia, protože nejen že houby nerostly, ale i v kapse to moc nezvoní, tak ho přihodím do kýble druhotného šrůtku. Kamarád B tam kopnul ještě nějaký odznáčky na čepici, tuším, že s nějakým ptákem nebo slepicí.
Včera, v lužních lesejsích Středozemě, se blýsklo na lepší časy a vize manželčini epesní bramboračky se mému věčně hladovému žaludku přiblížila o něco více. Kamerád R1 našel borováka, kterého jsem beze slova šoupnul do levé kapsy – svatčinovky : ) Byla to bohužel jediná houba, kterou jsme uzmuli. Naproti tomu R1 našel krásnou stříbrnou skoromarku a já nůž. Vzhledem k tomu, že jsem ho nalezl v malém zákopu po vojáčcích, věřím, že jde o nůž zákopový : )
Dnešní procházka měla jasný cíl. Najít ještě alespoň dvě houby, abych si alespoň o nedělní večeři zahřál teřich oblíbenou hustou polévkou. Místo toho se dnešní jakoby májový den odehrál ve znamení poznávání dobré hospodárnosti a agrární svébytnosti sovětských vojáčků, kteří si na mítince v nedalekém lese nacvičovali sázení brambor s půlmarkami : ) Zřejmě pak nejlepšího sazeče odměnili v rámci třídní honesty Křížem za chrabrost IV. třídy. Vítěznou trofej i zkušební materiál tu ale ze samé radosti a přebytku samohonné vodečky gvardějci zřejmě zanechali, neb jsme je s kamarádem R2 notnou hodinku ze země jako brambory vybírali. Padlo jich jedenáct.
PS: Asi si zítra pojedu k řezníkovi panu Holému do Velvar koupit předvařené dršťky : )

Zdraví Löns