Kopání, výlet a náhodička jako prase

Po delší době jsem se dostal v sobotu ven a vozmo namířil do rakovnických lesů ? na válku?.

Lesní ticho jen občas narušilo kváknutí železa, zřídka pak nějaké té barvy. Procházel jsem tak bezmyšlenkovitě osvoboditelský lágr a v hlavě už si formoval nedělní rodinný výlet na Točník a na mou oblíbenou pláž pod Paraplíčkem u roztockého Permonu. Tam jsem řádil a jako malej kluk jsem tu fabriku měl prolezlou skrz na skrz. Náhoda nebo osud propojily obě místa, ale o tom až později. Prošel jsem pozice křížem krážem a chtěl jsem si to štrádovat k autu po kraji lesa jako obvykle. Vydal jsem se ale jinudy. Jazyk lesa se tu svažoval k malému potůčku. K mému překvapení jsem našel soustavu asi 10 střeleckých pozic s valem, o kterých jsem vůbec nevěděl. Do žil se mi vlila energie. První signál je tu a pěkně na středu kořene. Odkopal jsem obě strany a pustil jsem se pod sukovec rukama. Enesdéápko na mě vypadlo v podstatě okamžitě. A ten nádhernej stav. Asi ob dva okopy ležela pětimarka a v blízkém okolí knoflíky a hodinky. Střívka z hodinek, celťáky, víčko z ešáku.....docela to padalo. Paradoxem byl, že tu nebyl jedinej Tokarev. Trošku mě rozbilo, když jsem vytáhl zinkovou známku, která ležela v písku u potoka. Myslel jsem si, že jde o Kripo nebo Gestapo. Ty to ale nebyly. Jediné, co jsem z nápisu rozluštil, bylo slovo - Mann. Dlouho jsem tam už nehledal, abych se nepřežral a vyrazil s radostí domů. Se ženou jsme se po dnešním výletě na Točník odebrali do Roztok u Křivoklátu právě pod Paraplíčko, abychom vykoupali psa. Povodně vzaly za své zátočinu pod Permonem proměnily v poušť říčního písku a vrby z nachytaným bordelem věrně připomínaly kokosové palmy: ) Voda obnažila celý spodní val bývalé textilky. Hned jsem si vzpomněl na dětství, kdy jsem tu chytal ryby a prolejzal ty záhadné tunely a výpustě. Před chvílí jsem zapnul komp a našel jsem si na netu historii roztocké fabriky. Ta za období první republiky byla ve vlastnictví židovského průmyslníka Steina, kterého po roce 1939 stihl nacistický režim. Z textilky se stala fabrika na výrobu rezervních nádrží pro Focke - Wulf 160 a vrtulových hlavic pro Me 109. Ubikační „lágr“ zde vyrostl již na konci roku 1944 a válečnou výrobu zde vedla firma Filter und Mann. Okamžitě jsem si vzpomněl na služební známku ze soboty a dal se do čištění. Opravdu je odsud. Je ražená Filter und Mann/L/58. Má naprosto identické rozměry jako známky gestapa (35x50x20). Zřejmě asi strážný, ochranný sbor nebo příslušník Lufschutz. Jak se dostala známka do sovětského ležení vprostřed lesů lze jen spekulovat. Každopádně je na druhé straně známky vyškrábáno datum 6.4 a pod datem je podpis.

Jdu luštit a hledat: )

Zatím ahoj. Löns