Keltský zlatoušek 1/8 Statéru

Za poslední dobu velká radost a odškrtnutí položky ze seznamu přání.

Nějaké to zlato jsem již za celou dobu hledání našel. Prstýnek, dukátek, přívěsek.... ale tenhle kousek byl vysněnou metou dlouhou dobu. Celodenní šplhání nahoru a dolů, mne natolik vyčerpalo, že už jsem byl na pokraji svých sil. K tomu ještě stále pošramocené koleno a žádný kloudný nález. Konečně jakž takž rovinka, po oddychu ze stoupání opět přibližuji cívku k zemi a pomalu se ploužím dál od okraje vyčerpávajícího srázu a hele : pískot v uších ale nízké číslo. Přemýšlím zas nejaký bordel, ale co dloubnout to musím. Jedno zajetí rýčkem do země, obrat a ...... JÓÓÓÓ je to to co jsem si přál ale nikdy jsem si nemyslel že se to podaří. Při mém jekotu odletěl i zbytek stěhovavých ptáků. Všichni okolo mne se sbíhají, co že se mi přihodilo. Je to jasné 1/8 Statéru. Střídavě mne polévá horko mísící se s blaženým pocitem, koleno jako zázrakem přestalo bolet. Focení, gratulace a pak zaměření a předání hned na místě Archeologům. Pro mne je to jeden z nejkrásnějších okamžiků za celou tu řádku let s detektorem. Přeji něco podobného zažít těm kdo mají stejnou metu jako já.

Srandovní prdelka....

30 sec po nálezu