Hromada koleček, jen jedno Ag.

Ještě se mi nestalo abych za jednu akci nasbíral tolik mincí...

Ten den jsem dlouho zvažoval kam se vydat na lov, mám několik lokalit, kde jsem už hledal ale pak jsem ve starých mapách našel cestu, která už dávno neexistuje a tak jsem si řekl, že to zkusím. Na místě jsem zjistil, že část cesty je zachovalá místní zemědělci její úvoz postupně zavážely nejrůznějším odpadem a zbytek se rozoral. Nic moc jsem nečekal, spíš jen novodobé odpadky a kusy želez ze zemědělských strojů ale doufal jsem v nějakou tu minci a třeba aj to Ag, že by mohlo padnout... Po zapnutí tygera to netrvalo ani 10 minut, sympatický signál, jedno rýpnutí a byl venku krejcar Fra II za chvilku další a další pak fenig MarTer. To už jsem se dostal přímo na cestu a pln nadšení a optimismu se pustil do průzkumu samotné cesty. Co všechno na ní asi najdu, když v poli kolem se povaluje tolik koleček. Po hodině kopání odpadu jsem byl naprosto frustrovaný, znechucený a uvažoval, že už půjdu domů. Zatnul jsem zuby a řekl si že to ještě zkusím na poli. Prodral se křovím a maliním lemujícím cestu a jak dlouhý tak šíroký jsem se natáhl na kraj pole, protože mi nohy ovinul malinový šlahoun. Od záchvatu nepříčetnosti mě zachránil hned první signál, bylo to tam, to Agčko !!! Malinkaté, kulaťoučké, ušmudlané ale Agčko. Jak mávnutím kouzelného proutku všechny negativní emoce byly ty tam a nejlepší na tom je to, že to pokračovalo dál kolečko za kolečkem, závažíčko taky potěšilo a další hezké věci... Ten den jsem, maximálně jak jsem mohl po emoční stránce i co do hledání, užil... Tož přeju pěkné signály a chladnou hlavu všem slušným lovcům ať se daří!!!

č.95

To je to milé políčko