Hledání s Bobem a Wblahdawem

Pěkná sobota a můj první letošní AG

Ahoj hledači.

Dnes jsme byli zase u Štoků, kde byla v roce 1805 ve dnech 2 až 5 prosince bitva mezi rakouskými a bavorskými oddíly. Stalo se tak u Zvonějova, kde bylo ležení předvoje bavorské 3 brigády přepadeno prapory rakouského řadového pěšího pluku Gemmingen. Při bavorské protisteči se především zásluhou 2 lehkého praporu plk. Dietfurta podařilo rakouský útok odrazit. Dne 3 prosince se chopila iniciativy bavorská strana, když Frede zaútočil severním směrem, švališerský pluk č. 4 a 2 lehký prapor. Výsledkem bylo dobití a obsazení městečka Štoky, jenž se pak staly dalším jejich opěrným bodem.

K rozhodujícímu střetu došlo 5. prosince. Už ráno se začaly severně a severovýchodně od Štoků formovat rakouské oddíly. Velmi silná střední část Ferdinandova sboru byla u samoty Skřivánek a pravé křídlo se opíralo o ves Okrouhlička. Bavoři zůstávali u Štoků, jen dělostřelectvo předsunuli do oblasti Vápenného kopce. Biva začala kolem 14. hodiny prudkým útokem rakouského levého křídla, vedeném přes obec Pozovice.Zanedlouho vyrazili i ostatní části zboru. O prudkosti útoku svědčí skutečnost, že po pouhé čtvrthodině, již byly Štoky v rukou útočících rakušáků.

Bavoři, kteří přišli o dělostřelectvo, se začali stahovat. K největší bitvě pak došlo na pláni jižně od Štoků, jihovýchodně od kopce Letná, v dobových pramenech je popisovaný jako Volský vrch.

Ustupující Bavorská armáda se ještě chvíli bránila v loveckém zámku Karlův les u Pávova, ale bitva u Štoků pro ni dopadla velmi špatně.

Bitva u Štoků v r. 1805 byla z vojenského hlediska opravdu pouhou epizodou v tehdejším evropském konfliktu, ale pro Jihlavsko a celou Vysočinu to byl největší válečný střet 19*. i 20. stol..

Ztráty: Rakousko – 27 padlých, 142 raněných a 36 nezvěstných

Bavorsko – 200 padlých a raněných, 600 zajatých

desetikrejcar

2 po smrti a jedna docela pěkná

Kule, knoflík a nějaká hřídelka