Hlavně neřikej kdes byl

S jednim kámošem se tak nějak na lokalitách co máme střídáme. U něj to ale dává víc, dycky jemu. Mám podezření, že si zakopává.

Lovcové,

tak jsme se na dva krátký šmrdly dostali tady s jedním ze sousedů, jsou tu kolem taky semo tamo dobrý kluci, a chodim hledat tak nějak se všema, víc hlav víc ví, a někdy to je tak a jindy jinak. Jak to bylo, tedy. Jedno vypečený políčko, kde se prej daří stříbrnejm tolik oceňovanejm kouskům nějakejm, toho jednoho dne, spíš, kousku dne, nebylo štědrý. Našli jsme sice pár hezkejch knoflíků, pozorovali typickou slimáčí brázdu po jednom hledači a dlouhý kroky po jinym, co s tim mává jako vezírův panoš lupenem nad pánem když onen chrupá aby zahnal mouchy z jeho naducaných tváří, jak vídáme v pohádkách, no, a když jsme dělali závěrečné halali, ukazuju svůj nález dne, i když to byl asi německej kropičák v supr stavu, ale ten můj nález dne popisoval svým nápisem to, co jsme našli velice názorně, v podstatě by se jednalo o produkt po požití onoho nápoje. To jsme našli. On omrk nápis, zarazil se, bo jeho lokality jsou přece vyhlášený, a povidá větu. Hlavně neřikej kdes byl. Tak to neřikám.

Druhý den, nebo vlastně první obden, se jelo kouřit na pole „ke mě“. No, zase, on tam dal pěknou nějakou svatou věc, než si zapálil první cígo měl tři kolečka a já akorát nudli, bo foukalo trochu. Ale zase, na konci halali, olověnej středověkej knoflik si cenim, i některý dobrý RU slitiňáky, ale on, on s jiskrou ve voku veme jednu moji takovou malou věcičku, strčí ji před ksicht, mě, a prej Co že to je. Krčim ramenama, abych si jako srovnal maskáče afgáňáče, co mám od Boba, bo mu byly velký, a mě podle mě nosej od tý doby co je nosim  kliku jako hrom. Díky, Bobe. No, a tamto tedy je co. Je to tedy kousek nákončího, tý slavný zápony, nejmíň středověk, nebo možná i starší, až to budu dávat do nálezů, šoupnu to předběžně do doby avarský nebo prostě blíž ke keltum, jelikož durch stejnou jsem nezgůglil, nevyknihoval, a do muzea kam to patří du až za 14 dní, ale podobnou věc maj, taky řezanou, na Moravě v jednom muzeu, a taky podobnou našli v Berouně, tak to tam seknu. Ne do Berouna, do tý doby jako oni. Takže až se mě někdo zeptá, zase, drze ve stylu jako Kdopak  Ti to určil, tak to mi určil osud, mladej, moh sem jít vo metr vedle a neřešilo se to. Jako by se kolikrát neřešily krafáním výkony klacků, protože, když sem to chtěl v těch sedmdesáti a něco centimetrech, ha ha ha, kde to bylo měřit svinovacím metrem, mrcha se svinul, šťouchnul do výkopu, zavalilo ho to, zničil originál jámu, zmizel v diskriminaci, a už sem ho nenašel. A zavalenej vejkop sem nefotil, abych nepropích lokalitu. Třeba. Tě pic, šmrdlalové, a zvesela. Život je někdy pecka, že.

litrfree

1 hlavně neřikej kdes byl cos pil

2 nečisté kovy

3 čí nákončí či čí zápona to byla

4 knoflíky a tak věrch

5 knoflíky a tak nevěrch to neni asi durch

6 je důležitý mít kliku

7 volověnej knoflík

8 přehledka