Historky z voranice

Trošku víc práce nad prameny, ke kterým se snadno proklikáte, nikoho nezabije. Nejde přeci o to, jestli to tady bude jazykový kroužek. Moje dnešní psaní začalo proto, že se měl RedDevil66 ptal na to, kde se tady ty polský mince berou.

Lovcové,

Dovolte, abych k Vám proslovil příběh o mincích. Napřed tedy jak to celé snažení začalo. V pátek mě na secret chatu chytil Jirka89, jestli bych nešel s juniorskou úderkou, (chlapci prominou) v sobotu na výlet. No, juniorská, asi si pamatujete poslední stříbrňáky od Lukyna, nebo parádně zpracované nálezy RedDevilovi, kam se na ně hrabu, co do kvality výkopků. S klukama jsem párkrát byl, a řikali na 2 hoďky, víc času jsem stejně neměl. Navíc byli na první společné výpravě, v lednu, když vzniklo HHB, tak mám na ně trochu slabost. Koplo se leccos, i stříbrňák, i známka. Už jste to mohli od Jirky89 vidět v nálezech. Mě se povedla svátostka a taky kousek bronzu, co teď mi s pomocí odborníků určují, jestli to je něco nebo nic.
O den později jsem se vydal na podvečerní dvouhodinovku, ale zaskočila mě tma po posunu času. Našel jsem taky torzo maďarský známky. A rolničku. A kus bronzu, strusku jako prase. To mě nepobavilo. Nemám archeo moc rád, je s tim práce. Tma se blíží, a hle, co to, kurnik zase víčko, ale prdka prdka, z polopísku, kde vedla asi cesta (to víš, že vedla, sosám podklady jak houba…) šup motykou pinpointr řve, ale není to železo, je to stříbrňák. Trochu roztřeseně fotím.  Tak, eště mi to nesecvakává, vyprostím z hrud trochu dalších barev do kindr vajíček, a tma je tady. Tak sešteluju Tejona na nastavení, co Mára nemá rád, a jdu k autu. Něco s tím přecházím, ale co kopeš, je sichr. To je dálka, bolej mě nohy, v dálce suše třeskla nimrodova kulovnice, je ale hezký večer.  V takovym by člověk i v klidu zemřel, řikám si, když přemejšlim, že nejsem moc vidět.  Trochu se zadýchávám, ve sluchátkách toho moc neslyším, a co bych asi dělal, kdybych slyšel, jak letí, esli bych ji teda slyšel, asi ne…  Eště než vlezu k trati, je tu dobrej signál, trochu s prozvukama od vedení, jako když sem kop prasohlava. Svitim si pinpointrem. Jiný světlo nemám. Baterka je v kufru v autě. Druhej kousek, ale jinej. Neznám. Potom eště jedna mince o metr vedle, ale to už byl kousek o 200 let mladší, jak jsem zjistil doma, a měděnej.  RedDevil promine, je to jiná voranice…. než ta, co sem kop to okousaný vajíčko. Doma čistim, a zapíjim návrat hruškovicí.
Kde se tady vzali, kluci polský? Gůglim. Napřed co to je za kolečka: Jedno je podle polskejch numismatiků Poltorak 1625, Bydgoszcz, Aw. Pod korona tarcza z herbami Polski,Litwy i Wazow. W otoku napis przedzielony u gory korona,a u dolu tarcza z liczba 3: SIGIS 3 D G REX P M D L. Rw. Jablko krolewskie z liczba Z4 w srodku i rokiem 2-5 po bokach. W otoku napis przedzielony u gory krzyzem,a u dolu herbem Polkozic: MONE NO REG POLO. To sedí. I ta koza dolů hrbem, koukám přes lupu. Druhej kousek je podle nich a mě taky Trojak 1624, Krakow, Aw. Popiersie Zygmunta III w koronie przedzielajacej napis otokowy: SIG III DG REX POL M D L. Rw. Liczba III. Pod nia herby Polski, Litwy i Wazow, jo, herby tam sou, prima, a pod nimi rok 1-6-2-4 (cyfra 6 lezaca). Nizej napis w trzech wierszach: GROS ARG TRIP REG POLO. U dolu miedzy kropkami herb Sas przedzielajacy trzeci wiersz napisu. Tolik prameny.
A tak gůgl dále šrotí, že Zygmunt III Waza byl dokonce do roku 1559 i Švédskej král, než mu židli čórli bratranci. No jo, jako v každý rodině, jak de vo prachy…. Tak, a chytrej produkt na hledání na síti říká, že kousek odsud bylo švédský ležení, tejden tady bojovalo na začátku třicetiletý války deset tisíc mužů na švédský straně, ale o šest let dřív, než byla ražena nejstarší mince. To můj zájem o třicetiletou válku jen jitří. A hele, připomínám si, že nedalekou Čáslav ta válka a Švédské vpády skoro zahubily. Jenže to zase bylo dýl.  Zigiho převezl Chárón lodičkou (pro pokukáře: umřel, no) v roce 1632. Takže bych měl hledat do toho roku, né dýl, říká mi intuice. Co dělali Poláci za 30leté války? Nejdřív, za tohohle Zygmunta ,válčili společně s Litevci s Ruskem, a když začala třicítka, tak se do toho snažili nemíchat. V tom pokračoval po smrti starýho i mladej Waza, tedy čtvrtej. Hm, tudy cesta nevede.  Ale vede, koukám najednou po prodírání se wikipédií. V roce 1624 začal za Švédy válčit nějakej Jan Jiří Arnim. Narodil se v Braniborsku. Studoval ve Frankfurtu nad Odrou, Lipsku a v Rostokách. Později v roce 1612 vstoupil do služeb pruského dvora v Königsbergu, službu musel vzdát následující rok kvůli souboji. Fešák vostrej! Začíná se mi to líbit. Poté sloužil ve švédské i polské armádě a v roce 1624 vstoupil do služeb císařské armády. Profík! Bingo! Asi stopa. A jakýpak měl urozený pán Jan Jiří vojsko? Bylo to saské vojsko postavené hlavně z polských žoldáků. Paráda!  Protože s nima měl zkušenosti z dřívějška. Jenže, švédský král ho přesvědčil, jak pak asi, že jo (eště že nám tady akorát přebíhaj ze strany na stranu podivní podivíni v parlamentu), aby přestoupil na jeho stranu, vzpomínáte na vazby polského krále Zygmunta Wazy III na Švédsko… Jak, Waza, že se neangažuju…  No a potom Arnim vedl jízdu u Breitenfeldu v roce 1631 a později, když se armáda rozdělila, vedl saskou část při vpádu do Českého království a dobyl Prahu. Šest let po ražbě starší  z mincí. V roce 1633 Arnim z Čech odtáhl. No, a je to. Při zpracování jsem vedle polský numismatiky, gůglení, a wikipedie použil ještě knihu Karla Kýra Saský vpád do Čech 1631-1632. Takže možná takhle nějak se sem dostali, RedDevile.

litrfree

1 Přehledovka

2 artefaktovka

3 zde kde stojím byl bronz

4 junioři na lopatkách

5 torzoufo co to je todleto

6 voranice

7 mince za á

8 mince za bé