Historky z Lovecké chaty

Jak může bejt pět a půl kilometrů práce na celý den. Základní slovo, pokud chcete zaDudat, je Žaluzí. Jak si Henry taky adoptoval. Bydlišťě Vinetuovo. Výsledky diskriminačně separačních testů měřených pajdalem.

Lovcové,

Přišla bída na sedláka, a tak málo šmrdlání a moc práce je denním chlebem hledačovým, teda, mym. Minulý týden jsme měli dlouho očekávanou vícedenní klubovku sekce Havlbrodsko. Na chatě v Posázaví jsme měli trasu, kde měli být jak Římani, tak Kelti, tak různí středověci, Švédi tam měli ztratit, co tady nakradli a zlatým hřebem měla být zcela panenská ústupovka, o které doposud nikdo nevěděl. No, asi ji  skopci  v tom fofru minuli. V pátek jsme malinko poseděli s Henryovými, udělali s Tonnym pořádnou svačinu, přifrčel Bob a ráno hurá na vlak. Drahou někteří z nás jeli naposled s nebožtíkem Pernerem, tak to bylo maso. Trempové si nás skrz maskáče pletli s trempy, a my říkali teda taky Ahoj a bylo to fajn. Pole označené místním nechodícím zvědem Kozajdou jako prima povláčené brambořiště bylo oseté a vzrostlé. Takže se šmrdlat nedalo, skoro teda. Jen Tonny dal lotové závaží, což bylo asi tak to nejlepší z celého dopoledne. Nejvíc koleček bylo u mě v batohu v rohlíkách (salámových).  V lese jsme se dozvěděli, že nevíme, kde žili Sijuksové, což je na pováženou.  Bob se snažil hledat fest, a odpolko se přidal i Henry, který byl v práci na přesčase, neboť po pátku zaspal nebo co to řikal.  Z původně naplánovaných necelých šesti kilometrů bylo o dost víc, neboť to byla samá rokle a navíc rostly houby.  Chlapcum to nestačilo, tak se přidávalo cestou na chatu k večeru ještě jedno pole, kde na závěr padl přeslen. (Já)
Večerní program jsme doplnili jídlem a pitím, stejky a kotlíkáč, konečně došlo na ohňostroj, který jsem už dvakrát na akci zapomněl odpálit, a taky na karetní hry, a to konkrétně na Prší, na něco co si už nepamatuju a na Dudáka. Ten se hraje tak, že Bob neustále říká Žaluzí a ostatní míchaj. Jako telefonista noci byl vybrán Henry, který je pro operátory zlatým prasetem, čím víc promile, tím zajímavější hovor. Takže formou telekonference byl s náma vlastně i Hopper a asi i další hledači.  Když Henrymu došla baterka, tak se rozhodl adoptovat do HB sekce Tonnyho 69. Vítej, Tondo! Takovou přípravu jsme museli udělat, neboť ráno nás čekat diskriminačně separační test a host víkendu.
Hostem byl náš kámoš Kozajda, kterej nemůže chodit, ale může sedět, tak dělal zapisovatele. Přivez ještě pacoše TomaK. A test byl vymyšlen následovně:  Chtěli jsme vědět, kolik šrotu nepřecházíme, a měli bysme, a kolik Christianů Ulrichů přecházíme, a to bysme teda neměli. Chtěli jsme ověřit pyšné řeči o tom, jak někdo na 99% pozná se svým klackem hliník a jak je důležité kopat všechno a tak dále. Bylo to prostě zaměřené na naše zabordelené chudé lokality.  Takže jsme vybrali cíle, kolečka různá i stříbrná, nějaké relics nálezy, svátostku, prsten, knoflíky, a taky odpad, jako je železo nebo hliníky všech variant a různá ufa. Ty jsme nacpali do vajíček z kindr vajíček, a dosypali hlínou, ty vejce. Zamíchali je, a popsali čísly. Na poli nad chajdou jsme je uložili cca 20 až 40 cm od sebe do vykopané  rejhy, do hloubky tak od 5 ti do 15 cm, a zahrábli hlínou zezhora. Něco jakoby byly cíle v podmítce.  Nevíme, zda byly naplocho nebo na stojáka. Každý chodil s nastavením jako normálně, tak, jak chodí, a měl jen říct kopu, nekopu. Tak, jako na poli, bez kompromisu.  Nutno poznamenat, že jsme si to předem neprošli, tak se nám tam pletly ještě 2 naturálně původní cíle, obě byla velká železa. Na to jsme přišli až potom, ale většinou jsme se vraceli ještě odzadu, tak to sedělo, jakž takž. Někdy byly cíle na velké cívky blízko, ale to je realita, tak to bejvá.
Nakonec jsme cíle vyhrábli, zkontrolovali, jestli máme všechno, a doplnili tabulku, jako co bylo co. Ještě než přidám nastavení detektorů, tak říkám, že to nijak nekomentuji. Může někomu připadat, že jsme neumětelové, nebo cokoliv jiného. Jenom jeden koment ale dám: Pokud to tam je, tak to vykopeš. Pokud jdeš na lokalitách, kde je jen bordel, můžeš bejt ten nejrychlejší a nejpřesnější hledač na světě, s turbovirgulí s dosahem k železnýmu jádru země, a nic nenajdeš. Kde nic není, ani zmrd nebere.  Takže nastavení: ACE 250 naplno v ALL metal, Henryho Tejon se základní koncentrikou s tresholdem na 12 a sensitivitou na 8 a s disk1 k písmenu velké i ve slově foil a s disk2 těsně pod 5c. Deus byl nastaven na program číslo 2. Lobo s tresholdem naplno, se sensitivitou na 10 a s diskriminací kousek nad 4 a dole mělo HOTku. Druhej Tejon s tresholdem naplno, se sensitivitou nad 9, s prvním diskem nad Foil a s druhým disk nad 5c s cívkou SEF. Té dvojka byla v citlivosti na 60 procent a v ALL metal. 
Zkoumali jsme, co se nepřechází (my), co se přechází (my), a taky co se pozná a co ne, a co se kope a co ne. Vzhledem k přípravě byli hledači to dopoledne v nastavení pozdní odpoledne na lokalitě bez nálezů. No, a tak se do toho pusťte. 

litrfree

1 nástup na značky svačina a první plky

2 kdo byli Sijuksové

3 ohňostroj zážitků

4 příprava na Velký test

5 ukládání cílů a testování na poli

6 Výsledky testu 1

7 výsledky testu střed tabulky

8 Výsledky testu závěr