Paráda a grt.k tolaru
DOVOLENÁ, KTERÁ SE MÁLEM NEKONALA.
Letošní dovolená na jihu Čech se z pohledu hledače velice vydařila, ale začátek byl spíše z hororu, než poklidný odjezd a ubytování.
Už odjezd jsme museli vzhledem k deštivým dnům posunout o dva dny, tak místo pondělního rána nakládáme vše až ve středu. První plán byl takový: odjezd kolem osmé hodiny, abychom byli v deset u příbuzných a mohli si v klidu převzít vypůjčenou chatu. Auto naloženo, pes v kufru zamykáme, odjíždíme: ALE autíčko se rozhodlo, že ihned po opuštění dvora pojede jen na tři válce!!!!!! První-druhý-třetí pokus a je to pořád stejné. No nic zkusíme kousek popojet třeba si dá říct. Ale nedalo, takže po cca 6km otočka a hurá do servisu. Naštěstí je servisák velice ochotný, chyba odstraněna a zhruba po třičtvrtě hodince můžeme konečně vyrazit. S hodinovým zpožděním, ale jsme na jihu. Máme hned v plánu převzít chatku, ubytovat se a hurá obhlídka polí a luk v okolí. Tak rychle, jdu vynášet věci z auta, ještě zavřít okénko!!!!! A DALŠÍ POHROMA-jen to zachrastilo, okno u řidiče spadlo a JE HOTOVO už to známe. Prasklo lanko: co teď????? Auto nemůže zůstat otevřené, tak již dnes po druhé jdeme shánět nejbližší servis, který by to byl schopný opravit ještě dnes. Nálada na bodu mrazu, myšlenky vracíme se domů. Další dvě hodiny trvá, než se podaří sehnat ochotného majitele servisu, který je schopný ještě dnes sehnat náhradní díl a i v pozdních odpoledních hodinách okno opravit. Než je vše hotovo je skoro večer-dneska už nikam nejedeme, tak až zítra. Konečně od druhého dne začíná poklidná dovolená. Tipujeme políčka a louky, zkoušíme vytipovaná místa vyčtená ze starých map. Nálezů je poskrovnu, ale jsme spokojení. Jablíčko FJI, nějaké měďáčky a knoflíky, z pískového políčka trochu pochroumaný 20-ti Krejcar FJI. K našemu údivu poměrně málo tradičního polního bordelu, ale taky spousty nezahrabaných děr, po hledačích před námi, jako kdyby si říkali, bude se to orat, tak proč bych se měl namáhat s zahrabáním díry????? Další den se jedeme podívat na již dříve vytipovaná pole, ale při příjezdu zjišťujeme, že na nich stojí kukuřice, tak nic. Vracíme se zpátky na písková pole k rybníku, ale v pětatřiceti stupňovém vedru se tam nedá vydržet, tak po hodince prchám do nedalekého lesa, po jehož kraji vede zbytek staré cesty lemované 300 letými duby. V milostném stínu obcházím jeden za druhým, víčko, víčko, víko od zavařovačky, víčka pivní i nealkoholická a najednou mezi tím naprosto čistý signál a od tři-čtyři čísla jiné ID než u všeho předešlého bordelu. S vědomím, že tam opět bude nějaké víko od zavařovačky vyhrábnu lopatkou suché travní drny s mechem cca 10 cm hluboko, vyčistím díru rukou a najednou se mi zatají dech!!!!! Kouká na mne hrana obrovské mince. Sáhnu pro ní, naprosto zběsile protřu mezi prsty………vodu na opláchnutí jsem nechal v autě……vypotím tedy slinu a už se ozve jen JOOOOOOOO!!!!!! Mám ho KŘIŽÁK!!!!!! Kachny v rybníce z úlekem opouštějí hladinu-tohle ještě nezažily-takový řev!!!! Zbytek dovolené je už taková parádní procházka rájem, vím že nic krásnějšího tady už nemohu najít a že takový koláč už nikdy asi nenajdu. Možná omluva toho nahoře, že ten začátek byl jak z hororu. Tak nakonec jen pár obrázků přátelé. A ať to pípá všem!!!
12 hlasů
12 hlasů
Komentáře
Pohodička 😎 pěkný 👍
Moc pěkný.
jo osud,ten je nevyzpitatelnej.
Hezký příběh i nadílka Mně se z jara roztrhl rozvoďák ak jsem asi někde promávl dukát
Nádhera pardále!
Ty kraksny jsou pohroma. Nebejt tý mojí hajtry (auta), tak by jsme možná na jihu dali společnou mávačku. Ale kdyby měla bába koule...
Pecka! Gratulace!
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.