Dědovi šuplíkovky

Jak mě dědeček překvapil při jednom sobotním obědě

Ahoj kolegové a přátelé, Už je to asi měsíc zpět, ale musím to sem dát, už jen pro to jaká náhoda a překvapení mě potkala při jednom ze sobotních obědu u mých prarodičů. Od té doby, co procházím pole a dívám se na krajinu z úplně jiných úhlů, než obyčejný člověk, se mě při každé návštěvě prarodičů děda ptá, co jsem našel a jak to vlastně funguje a neustále mě informuje o nových místech, kde za jeho mladých let něco stálo, nebo zde byla armáda a tak dále, rady a tipy jsou to vskutku skvělé a tak mám zásobu lokalit kam se vypraviti. Ale teď k tomu co chci především napsat a ukázat.. Jednou takhle po polévce mi děda říká, že dnešní mince už stejně nejsou tak pěkné, jako kdysi, kdy byla mince v podstatě uměním, na což jsem mu odvětil, že má pravdu a že by jsem jednou chtěl najít pěknou 5 korunu France Josefa, děda se tak zadíval, zvedl se od stolu a i přes babiččino napomínání, ať zůstane u stolu se odebral do pokoje, kde chvíli cosi hledal. Pak přišel ten šok. Na stůl rozložil tři parádní kolečka, teda spíše kola! No, přidávám fotky, protože to ani nemusím komentovat. Radost pohleďet.