Pěkně napsáno a dobrý přístup, kde máš ty bronzové artefakty které jsou hlouběji. 
Další sekera
Posílám obrázky sekery, kterou jsem nalezl začátkem března ve vlhké půdě v hloubce cca 20cm v Ústeckém kraji.
Posílám obrázky sekery, kterou jsem nalezl začátkem března ve vlhké půdě v hloubce cca 20cm v Ústeckém kraji. Prosím přidat do sekce artefaktů-doba železná-sekery. Pro srovnání přikládám i původní sekeru, nalezenou ve stejné oblasti a zde již zveřejněnou.
Obě sekery nalezeny v oblasti, kde se těžil cín. Proto se domnívám, že nesloužily ani k utínání hlav ani k těžbě dřeva, ale pouze zastupovaly funkci krumpáče - sloužily k rozrušování zeminy a k dobývání kamenů obsahujících kassiterit - nerost obsahující cín. Ta první sekera byla nalezena v hromadě kamenů, ta druhá - evidentně laténská /keltská/ - v rostlé zemině. Také si myslím, že nebyly umístěny na zakřiveném topůrku ale na dlouhé rovné tyči a pracovalo se s nimi jako se "škrabkami na led". Proto mám v angličtině raději užívaný termín pro sekeru jako palstave a nikoli doslovný překlada axe.
Tyto nálezy dokazují dosud jen doměnky o těžbě cínu v Krušných horách. Dosud se soudilo a bylo dokázáno rýžování cínu v náplavech v podhůří Kr. hor. Nástroje nalezené v horách ale svědčí o tom, že docházející zásoby donutily prospektory těžit cín i z hornin a donášet je k potokům a po rozdrcení získávat klasickým rýžováním cín. Mám zdokumentovány i s dalšími nálezy /doba bronzová/ existenci nálezů pouze v jediné geologické vrstvě a vždy poblíž vodního toku.
O všech nálezech včetně nálezových okolností jsem informoval archeology, ale zatím jsem je neodevzdal, rád bych je předal později jako ucelený nález dokumentující těžbu v pravěku a chtěl bych, aby neskončily jen jako osamocené exponáty v depozitáři.
S ohledem na charakter některých nálezů / železné sekery / je nález v železe od středověku promořené oblasti vždy dílem veliké náhody a počtu stovek nachozených kilometrů v jinak velmi jalových /na mince/ oblastech . Trochu lepší je to s bronzovými předměty, těch je ale jako šafránu a jsou pohřbeny ještě hlouběji.
Ještě podotýkám, že nálezy nejsou ze známé archeooblasti, jsou z míst, o kterých geologové tvrdí, že k současné těžbě cínu jsou nevhodná. Ale je to jen proto, že tyto lokality obsahují daleko menší podíl cínu než žilní lokality. Rozdíl je ale v tom, že žilní lokality potřebují daleko dokonalejší nástroje k dobývání nerostu. Ty v pravěku nebyly k dispozici a proto se muselo čekat až na středověk.
Přeju všem detektorářům hodně štěstí při hledání a archeology prosím, aby přehodnotili někdy příliš vyhraněný postoj k nám, "lovcům pokladů".
Ostrov
3 hlasy
3 hlasy
Komentáře
hezcí Keltíci
Myslím si že těžba cínu pokračovala nepřetržitě až do minulýho století.Samozřejmě že těžba neprobíhala stylem - tak jsme dorýžovali zrudněný sedimenty a jdeme založit důl.Probíhala postupně od rýžování,zakládání pinek (jednodochá vertikální důlní díla ražená jen několik metrů do zrudněných poloh horniny),jednoduchých důlních děl,až po zakládání regulérních i když ze začátku primitivních štol a šachet.Určitě nebyla těžba přerušena,to by znamenalo úbytek nálezů ze slitin tohoto kovu.Pochybuju že by sem byl cín dopravován z jiných nalezišť,ať už z německé strany krušných hor,nebo z Anglie,kde byli hlavní ložiska tohoto kovu.Krušný hory a okolí jsou jednou z kolébek moderního hornictví.V okolí nejenže byly ložiska cínu,ale i stříbra(Jáchymov).Působil zde také otec moderní mineralogie Georgus Agricola,který napsal první dílo o hornictví a mineralogii.Sekyry určitě nesloužily k těžbě cínu.Těžba probíhala metodou tzv. sázení ohně kdy horníci nanosili do čelby dřevo,to zapálili a ohřáli horninu,kterou potom polili a to popraskala.K samotnámu dobývání narušených rudonosných formací používali různá druhy kladívek a mlátků. 
Kolego moone, tohle www.lovecpokladu.cz/artefakty/sekerka-laten-a-mladsi-206 jsem nalezl v hromadě kamení. To druhé v náplavu s množstvím kamenů. Jak jsem psal, zde horníci nerozrušovali rostlou skálu - to až později asi těmi kladívky a mlátky - tady potřebovali ze země dostat naplavené balvany s obsahem kasiteritu. O nějaké čelbě s ohněm tady nemůže být řeč, to až ten Agricola a možná Alpy v hallstattu. Parohový krumpáč z neolitu by se brzy opotřebil, holé ruce taky nic moc, mlátek by brzy zmizel v hlíně, tak proč ne okovaná tyč? Nebo už měli krumpáč?
Z blízkého okolí mám i bronzové dlátko takže mě nepřesvědčíš. Tady horníci nepracovali ve skále ale na povrchu a nehluboko pod ním a byli to homo sapiens a uměli si přizpůsobit co měli poruce.
to se rozpadne rychle, odnést, a nebádat nad tím. Místo, souřadnice, jsou tu podklady, ale to víš.
Pro Ostrov1 - Od svých 12 let se zabývám mineralogií,geologií a ložiskovou geologií.Potažmo i historií ložisek.Ještě jsem nikde nečetl ani neslyšel že by někdo používal při dobívání povrchových ložisek v dávné minulosti sekyrku,ať už v běžném podání,nebo jako násadu na dlouhým toporu.Posledních pár let provádím intenzivní prospektorskou činnost na starých sekundárních ložiscích zlata a drahých kamenů.Kasiterit je jeden z nejtěžších minerálů na ložisku Sn rud.Rýžování probíhalo podobně jako třeba rýžování zlata pomocí různých pánvý a splavů.Těžil se postupným překopáváním sedimentů (štěrku a písku).Nechápu proč by přebíraly velký balvany a rozbíjeli je.Měli tam spoustu lokalit kde se ve štěrku a pisku vyskytovali daleko větší koncentrace.Potom přešli k dobívání přímo do skály.Nevidím jedinej důvod proč by přebíraly velký balvany a vybíraly z nich ty kde je víc rudy.Když mohli nafárat rovnou na zrudněnou polohu,která jim dávala jistotu že koncentrace kovu bude stabilní.
Moone, neznáš nálezové okolnosti artefaktů. Jsi úzce zaměřen jen na své rýžování. Mohu ti také napsat, že jako postgraduál mám vystudovanou VŠB a proto mám pravdu já, ale nemá to v podstatě s okolnostmi nálezů co dělat. Možná by ti trochu víc napověděl způsob starověkého dobývání nerostů v Anglii, kde mají tuto historickou etapu vývoje společnosti daleko lépe zdokumentovanou než my. Mají tam doly jako popisuješ ty, s čelní ražbou pomocí ohně - ale to už je spíš novověk, ale také rýhy, odkud vybírali rudonosné horniny k dalšímu zpracování - takové v jakých jsem nalezl moje artefakty. Myslím, že veřejná polemika je celkem zbytečná, můžeš mě kontaktovat zde: detektoring@seznam.cz
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.