Bonžůr pane Napoleone

Protože bylo dneska venku nádherně, bylo by škoda prosedět to v práci...

Nahlásil jsem veledůležité jednání a pádil domu pro detík. Ta poslední Napoleonika mě tak dostala že se s plamínkem mazlím každý večer.

Rozjel jsem se tedy do míst kde se mi ho podařilo kopnout. Je to druhoválečná lakolita a celkem bohatá, tak jsem věděl, že s prázdnou 100% neodjedu. Celou cestu na místo jsem piloval jednoduchá Francouzská slovíčka jako třeba Bonžůr ale odvážil jsem se i na složitá souvětí – Bonžůr madam. Prostě jsem toužil ulovit něco z dob Napoleonských válek.

Teď mohu říci, že se mi to podařilo a já zařval Bonžůr madam!!! Bylo to cca 50 m. od nálezu prvního plamene. Už je celkem brzy tma a tak jsem okolí řádně neprohledal. Podařilo se mi při tom kopnout ještě něco málo WW II ale to se v tuto chvíli ještě čistí. Radost s plamínku mám velkou (i když je poškozen) – asi vojáček ho vzteky rozlomil. Podařilo se mi dohledat jako kouli, tak i plamen. Ten první má teď bratříčka, ještě většího bratříčka (přesněji o 1,5 cm) a já se těším na další hledání. Na další Napoleoniku – je naprosto úžasná a všem doporučuji.

Pro upřesnění dodávám, že se jedná opět o „plamen“ francouzského dělostřelce z patron tašky a  nebo jde o „plamen“ z kartuše kyrysníka.

Přeji všem krásné zvuky pod cívkou

rock in rock