Bitva u Štoků

Bitva u Štoků byla svedena mezi rakouskými a bavorskými jednotkami v rámci války s protifrancouzskou třetí koalici. Skončila vítězstvím rakouských vojsk arcivévody Ferdinanda, o výsledku války se ale rozhodlo úplně jinde-u Slavkova.

Jednotky bavorského kurfiřta vstoupily na území Moravy 18. listopadu ve Znojmě. Vrchním velitelem takzvaného Pomocného sboru byl generál Carl Philipp von Wrede, který stál v čele 3. brigády generála Marsigliho a 5. brigády generála Minucciho, celkem 5950 pěšáků a 570 kavaleristů. Dne 18. listopadu 1805 obsadili bavorští švališéři Jihlavu, 26. listopadu stanuli von Wredeho jednotky u Německého Brodu a poté, co byly k Brnu staženy jednotky maršála Bernadotta, měli Bavoři chránit silnici z Jihlavy do Znojma. Proti Bavorům stanul sbor arcivévody Ferdinanda tvořeny jednotkami, které dokázaly uniknout z Ulmu a také šestými záložními prapory pěších pluků. Zhruba desetitisícový sbor se zformoval u Plzně a 1. prosince obsadil Německý Brod. K prvnímu střetu došlo v noci z 1. na 2. prosince u Zvonějova. Na ležení předvoje 3. brigády zaútočily čtyři prapory 21. pluku. Bavorům se protiztečí podařilo Rakušany odrazit, přesto zde padlo zhruba 50 mužů a další stovka byla zajata.