Kruciš, vy tam na severu se ale umíte bavit.
Ako som na klubovke v Skotsku hladal.
Zopar postrehov zo zahranicnej klubovky a nejake tie fotecky.
Ahojte. Po dlhsej odmlke som tu opat ja a vinimocne to nie je z plaze. 14. Novembra sme mali naplanovane hladanie pri Skotskej dedinke Bannockburn. Pre mna to boli akoby take male Vianoce. Po prvi krat som sa dostal na hladanie do vnutrozemia a nemusel som sa bat nejakych problemov s povolenim a opletackami s majitelmi poli.
Pisal sa rok 1314 a Skotsko bojovalo za svoju nezavislost od Anglicka. Po niekolkych bitkach zaciatkom 14 storocia sa blizil datum 23. Jul 1314. V tomto datume sa stretli dve vojska-Skotske a Anglicke-nedaleko dedinky Bannockburn. Je asi zbytocne rospisovat priebeh bytky, vymenovavat mena slavnych bojovnikov na jednej, ci na druhej strane. Zaujimavostou tejto bitvy je to, ze sa bojovalo v pomere 1 Skot na 3 Anglicanov. A Skoti predsa vyhrali. Povrava sa, ze im na pomoc prisli templarsky rytieri. (templarsky rad a jeho predstavitelov vsak znicili v roku 1307, vraj so svojou flotilou lodi este pred persekuovanim odplavali aj so svojimi pokladmi do Skotska) Ale to uz je iny pribeh.
Podme spat k nasej klubovke. Uz po upresneni lokality som bol trochu sklamany. Bitka o ktorej som pisal vyssie sa odohrala na severo-vychode od centra dedinky a nase polia boli na juho-zapade. Den nezacal najlepsie. Uplakane pocasie mi nepredpovedalo, ze by to mal byt uspesny den. Nedal som sa ale odradit nasadol som na svojho cierneho tatosa (cierny Ford Ka) a potichu sa modlil aby prestalo prsat. Hned na prvej krizovatke som si vsimol policajne auto. Odplul som si a dufal, ze viacej zlych znameni ma uz nestretne. Na dialnici ma este vystrasilo zopar nebezpecnych mlak, ale podarilo sa mi uspesne dorazil do ciela. Prsat neprestavalo. Po zaplateni startovneho sme tam cela skupinka asi 60 mrcasnikov vyckavali, aby nam bolo povedane a vysvetlene, ktore polia mozeme skenovat.Hladalo sa hlavne na poliach na ktorych boli nejake obylniny. Polia neboli poorane takze zvysky stoniek po obyli stazovali mavanie detektormy. Samozrejme, ze nemusim pisat o tom, ze boli premocene po celonocnom dazdi. Na kazdom kroku piskalo zelezo a najst pekny hlboky, alebo pekny farebny ton bol problem. Zo zaciatku som kopal vsetko co znelo lepsie bez ohladu na to, ci to bolo zelezo, alebo nie. Po dlhsej dobe mi vsak dochadzali sily tak som sa snazil najst iba najlepsie tony. Nedarilo sa. Podobne ako mojim kolegom. Ak sa nase cesty krizovali, vzdy sme sa na par minut zastavili a porozpravali o nalezoch. Nikto sa ale nemal cim pochvalit. Zacal som aspon v kutiku duse verit, ze z tych kusov hrdzavejuceho zeleza na konci dna poskladam traktor. Z 60 ludi, ktory sa zucastnili tohto rally boli iba dvaja uspesny. Jeden pan nasiel zlaty 10karatovy prstienok a iny nasiel cca 200 rocnu striebornu mincu. Bohuzial foto nalezov inych hladacov nemam. Obydva nalezy boli na poli na ktorom som ja nehladal. Ostatni, vratane mna odisli s dlhym nosom. Nasli sa nejake starsie mince, kusky olova, samozrejme kusy hrdzavejuceho zeleza. Ale na druhej strane ak si porovname pole a plaz. Koncentracia ludi sa neda porovnat. Aj ked nalezy neboli nic moc stravil som predsa len prijemny den na sviezom vzduchu s vyhladom na hrad v Stirlingu a na monument Williama Wallace. Pocasie sa taktiez umudrilo a nakoniec nam zasvietilo slniecko. Moje poklady mozete vidiet na prilozenych fotkach. Na fotenie som sa prilis nesustredoval. Predsa len mavanie detektorom bolo to, koli com som prisiel.
Hned na druhy den, som vsak vyrazil na plaz, aby som si vylepsil naladu. A stalo sa. Vzdy ma potesi, ked najdem nejake mince, bez ohladu na to ci z mincovne vysli vcera, alebo 300 rokov skor. Podarilo sa mi dokonca najst aj prstienok. Tlak krvy sa mi na chvilu zdvihol az pokial som nezistil, ze to je iba nejaka napodobenina zlata. Ale musim priznat prstienok znel velmi pekne a hlboko.
No na dnes asi stacilo. Ja sa po nejakom case opat ozvem. Pozorujem na sebe, ze miesto toho, aby som sem posielal prispevky radsej vybehnem na hladanie. Prispevky budem posielat pocas dlhych zimnych vecerov, ked sa ani tu v Scotlande nebude dat hladat. Ale sakra ono tu sa da hladat cely rok.
Happy hunting alias stastny lov
Vlado
Komentáře
Opět jsem rád dal palec a přečetl si se zaujetím, jak to chodí jinde. Happy Hunting...
Tak to je škoda. Na takovém parádním území, by toho "lepšího"mohlo být opravdu víc.Tak příště.
zdar,jsem momentalne ve skotsku-saint andrews,napis me na mail,muzem jit trosku zahledat
michaeltelaviv@seznam.cz
Moc zajímaý
parádní
Pěkná klubovka ,škoda že se více nedařilo a hezké počtení.
Nádherná krajina a hezké fotky.A poklad se jistě dostaví co nevidět. Vše co člověk dělá potřebuje nějaký čas.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.