Rakousko-Uhersko – mince

Rakousko-Uhersko, oficiálně známé jako Rakousko-uherská monarchie, bylo dvojstátí existující v letech 1867–1918. Vzniklo jako výsledek tzv. rakousko-uherského vyrovnání, kdy byly rakouské země a Uhersko spojeny pod vládou jednoho panovníka, císaře Františka Josefa I. Bylo to multietnické a multikulturní soustátí zahrnující současné území Rakouska, Maďarska, České republiky, Slovenska, části Polska, Ukrajiny, Rumunska, Chorvatska, Srbska, Slovinska, Bosny a Hercegoviny a Itálie.

Hlavní rysy státu

  • Politické uspořádání: Rakousko-Uhersko bylo tvořeno dvěma rovnoprávnými částmi:
    • Předlitavsko (Rakouská část, zahrnovala české země a další regiony),
    • Zalitavsko (Uherská část, zahrnovala Maďarsko a přilehlé oblasti).
  • Každá část měla vlastní vládu, parlament a rozpočet, ale sdílely armádu, zahraniční politiku a panovníka.
  • Monarchie byla velmi heterogenní z hlediska národnostního složení, což vedlo k častým konfliktům mezi národy.

Měna a ražba mincí

V rámci Rakousko-Uherska byla měnová politika podřízena centralizovaným standardům, i když existovaly různé měny v různých obdobích:

1. Rakouský tolar (do roku 1857)

  • Základem měny před vznikem Rakousko-Uherska byl tolar, který byl nahrazen konvenčním měnovým systémem.
  • Typické mince: tolary a jejich dílčí hodnoty (krejcary).

2. Rakouská měna (1857–1892)

  • Gulden (také florin): Měnová jednotka používaná v Předlitavsku i Zalitavsku.
  • Základem ražby byl stříbrný standard.
  • Typické mince:
    • 1 gulden, 2 guldeny (stříbrné),
    • 4 dukáty (zlaté mince s tradiční ražbou).

3. Korunová měna (1892–1918)

  • Zavedení korunové měny (1 koruna = 100 haléřů) znamenalo přechod na zlatý standard.
  • Typické mince:
    • Haléřové mince: 1, 2, 10, 20 haléřů 
    • Korunové mince: 1, 2 koruny (stříbrné),
    • Zlaté mince: 10 a 20 korun (zlaté, ceněné sběrateli),
    • Pamětní mince: Často věnované panovníkovi Františku Josefovi I. nebo výročí významných událostí.

Umělecký význam mincí

Rakousko-uherské mince byly nejen platebním prostředkem, ale i uměleckými díly. Mince nesly podobizny panovníků (zejména Františka Josefa I.) a heraldické symboly jednotlivých částí monarchie. Na zadních stranách byly často vyobrazeny orlice, symboly rakouského a uherského státu, a latinské nebo německé nápisy.

Specifika ražby

  • Vídeňská mincovna byla hlavním centrem výroby mincí.
  • V Kremnici (Uhersko) se razily mince zejména pro uherskou část.
  • Rakousko-uherská numismatika je ceněná zejména pro kvalitní ražbu a bohatství používaných materiálů (měď, nikl, stříbro, zlato).

Rozpad Rakousko-Uherska a měnová dědictví

Po roce 1918, kdy monarchie zanikla, byly korunové mince používány ještě několik let v nově vzniklých státech (např. Československo nebo Maďarsko), než byly nahrazeny vlastními měnami. Mince z této doby zůstávají oblíbeným sběratelským artiklem a často se nacházejí při hledání detektorem kovů.

Zobrazit nálezy mincí

Katalog mincí

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru