Ulm (město) (1181–1803) – mince

Ulm je významné historické město v jihozápadním Německu, ležící na řece Dunaj. Bylo centrem obchodu, řemesel a kultury a jeho historie sahá hluboko do středověku.

Středověk (12. až 15. století)

1. Založení a raný rozvoj (před 1181):

   • První písemná zmínka o Ulmu pochází z roku 854.
   • Roku 1181 získal Ulm status říšského města, což mu zajistilo vysokou míru autonomie v rámci Svaté říše římské.

2. Ekonomický a politický rozmach:

   • Díky poloze na Dunaji se stal významným obchodním uzlem. Město bylo známé řemesly, zejména tkalcovstvím a výrobou textilu.
   • Ulm byl členem Hanzy, což mu zajistilo přístup k dálkovému obchodu a politický vliv.

3. Stavba Ulmského dómu (1377):

   • Stavba katedrály (Ulmer Münster) byla symbolem městského bohatství a kulturního rozmachu. Dokončena byla až v 19. století.

Novověk (16. až 18. století)

1. Reformace (16. století):

   • Ulm přijal protestantskou reformaci, což mělo dopad na jeho politické a kulturní směřování.
   • Došlo k proměně městské správy, která více inklinovala k měšťanstvu než k církvi.

2. Třicetiletá válka (1618–1648):

   • Během války utrpělo město ekonomicky i demograficky. Hospodářství upadalo, což ovlivnilo i městské ražby.

3. Období baroka:

   • Po válce došlo k postupné obnově města. Ulm se zaměřil na posílení obrany, včetně budování pevností.

Secularizace a pád říšského města (1803):

• Ulm ztratil status říšského města v roce 1803 v důsledku sekularizace. Byl připojen k Bavorsku a později k Württembersku.

Městské ražby Ulm (1181–1803)

Ulm jako říšské město razil vlastní mince, což odráželo jeho politickou autonomii a hospodářskou sílu.

1. Rané mince (12. až 13. století):

   • Denáry: Jednoduché mince s městskými symboly, jako byl obraz hradeb, kříže nebo nápis "Civitas Ulm."
   • Byly používány především v místním obchodě.

2. Vrcholná středověká ražba (14. až 15. století):

   • Feniky (Pfennige): Ražby bohatě zdobené heraldickými znaky města, například městským erbem nebo obrazem hradeb.
   • Groschen: Mince s vyšší hodnotou, obvykle ražené ze stříbra. Ulm je razil pro dálkový obchod.

3. Renesanční a barokní ražby (16. až 17. století):

   • Tolar (Thaler): Ulm začal razit větší mince, což odpovídalo jeho rostoucím obchodním ambicím. Tyto mince obsahovaly detailní městský erb nebo obraz Ulmského dómu.
   • Haléře (Heller): Malé mince určené pro každodenní použití.

4. Pozdní městské ražby (18. století):

   • Ulm razil i tzv. dukáty, vysoce hodnotné zlaté mince, které byly symbolem bohatství a prestiže města.
   • Motivy na mincích často zahrnovaly detaily Ulmského dómu, městské hradby nebo náboženské symboly.

5. Konec městských ražeb (1803):

   • Po ztrátě statusu říšského města přešlo právo razit mince na Bavorsko a Württembersko.

Zajímavosti o mincích Ulmu:

• Erb: Typickým motivem byl městský znak – černý štít se stříbrným pruhem.
• Ikonografie: Některé mince obsahovaly obraz Ulmského dómu, což bylo v té době neobvyklé, neboť sakrální stavby byly zobrazovány zřídka.
• Kvalita: Ulmské mince byly známé svou vysokou kvalitou zpracování a obsahem drahých kovů.

Zobrazené mince jsou náezy pomocí detektorů kovů od členů lovecepokladu.cz