Řecké městské státy (275 př. n. l.–205 př. n. l.) – mince

Mincovní ražby řeckých městských států v období 275–205 př. n. l. představují významnou fázi v dějinách starověkého mincovnictví. Toto období spadá do helénistické éry, která začala po smrti Alexandra Velikého (323 př. n. l.) a vyznačovala se vznikem nových říší a poklesem politického významu klasických městských států (polis). Přesto však mnoho městských států nadále razilo své vlastní mince s jedinečnou ikonografií a místním významem.

Hlavní charakteristiky ražeb řeckých městských států (275–205 př. n. l.)

1. Helénistický vliv: Po dobytí Persie Alexandrem Velikým se rozšířil helénistický kulturní vliv, který ovlivnil styl i motivy mincí.
2. Decentralizace: I přes politické sjednocení pod většími říšemi (např. Seleukovci, Ptolemaiovci), si mnoho řeckých městských států zachovalo právo razit vlastní měnu.
3. Rozšíření stříbrného a bronzového mincovnictví: Zatímco stříbro bylo nadále hlavním materiálem, rozmach obchodních aktivit vedl k širokému používání bronzových mincí pro lokální směnu.
4. Typické náměty: Bohové, personifikace, zvířata a symboly měst, která vydávala mince.

Příklady ražeb podle významných městských států

1. Athény

• Typy mincí: Stříbrná tetradrachma.
• Avers: Hlava Athény s attickou přilbou, bohyně moudrosti a patronka Athén.
• Revers: Sova, symbol moudrosti a Athén, doplněná olivovou větví a písmeny ΑΘΕ (ΑΘΗΝΑΙΩΝ – „patří Athénám“).
• Význam: Athénské tetradrachmy zůstaly důležitým mezinárodním platidlem díky jejich vysoké kvalitě a prestiži.

2. Korint

• Typy mincí: Stříbrné státery.
• Avers: Pegas (okřídlený kůň), ikonický symbol města Korintu.
• Revers: Hlava bohyně Athény nebo Poseidóna, někdy doplněná písmenem Q (Qorinthos – „Korint“).
• Význam: Korintská měna byla významná pro obchod v Egejském moři a západním Středomoří.

3. Rhodos

• Typy mincí: Stříbrné drachmy a tetradrachmy.
• Avers: Hlava boha Hélia (boha slunce), často s paprsky kolem hlavy.
• Revers: Květ růže (řecky „rhodon“), který symbolizoval město.
• Význam: Rhodos byl důležitým námořním a obchodním centrem, jehož mince byly rozšířené v celém Středomoří.

4. Pergamon

• Typy mincí: Stříbrné a bronzové mince.
• Avers: Hlava boha Asklépia (boha lékařství) nebo jiných bohů.
• Revers: Had omotaný kolem hole – symbol Asklépia, odkazující na svatyni léčení v Pergamu.
• Význam: Pergamon byl důležitým centrem kultu Asklépia a ražba mincí zdůrazňovala tuto tradici.

5. Efesos

• Typy mincí: Stříbrné drachmy.
• Avers: Včela nebo bohyně Artemida Efeská.
• Revers: Dvojitý jelen nebo palmová větev, symboly spojené s Artemidiným kultem.
• Význam: Efesos byl centrem Artemidina kultu, který se odrážel v jeho ikonografii.

6. Thesálie (Larissa)

• Typy mincí: Stříbrné drachmy.
• Avers: Hlava nymfy Larissy (personifikace města).
• Revers: Kůň v pohybu, symbol thesalských jezdců.
• Význam: Thesálie byla známá svým koňstvem a produkcí koní, což se promítalo na mincích.

Materiál a technické specifikace

• Materiál:
  • Stříbro (hlavní měna pro obchod a mezinárodní transakce).
  • Bronz (běžná mince pro lokální trh).
• Hmotnost:
  • Tetradrachma: cca 17 g.
  • Drachma: cca 4 g.
  • Menší mince: 1–2 g (pro bronzové nominály).

Symbolika mincí řeckých městských států

1. Bohové a božstva – zajišťovali božskou ochranu měst a obchodních aktivit.
2. Místní symboly – například sova (Athény), růže (Rhodos) nebo Pegas (Korint).
3. Personifikace měst – často v podobě krásných ženských tváří (Larissa, Artemida).
4. Zvířata – symbolizovala místní bohatství nebo mytologické odkazy (včela, jelen, kůň).

Význam období 275–205 př. n. l.

Toto období ukazuje, jak se řecké městské státy snažily uchovat svou identitu a nezávislost v době vzrůstajícího vlivu helénistických říší a římské expanze. Jejich mince hrály klíčovou roli nejen v ekonomice, ale také v propagaci městských symbolů a kultury.

Tyto mince zůstávají dodnes cenným zdrojem informací o ekonomických, kulturních a politických dějinách řeckých městských států.

Zobrazené mince jsou nálezy pomocí detektorů kovů od členů klubu lovecpokladu.cz