Ota I. Sličný (1061–1087) – mince

Ota I. Sličný (vláda 1061–1087)

Ota I., zvaný Sličný, byl moravským údělným knížetem z dynastie Přemyslovců. Jeho vláda byla soustředěna v Olomouci, odkud spravoval východní část Moravy. Ota I. hrál významnou roli v politické správě Moravy a ve vztahu k českým zemím, zejména k svému staršímu bratrovi, českému knížeti Vratislavovi II.

Historické pozadí vlády Oty I.

1. Rodinné zázemí a počátek vlády:

• Ota I. byl synem českého knížete Břetislava I. a Jitky ze Schweinfurtu.
• Po smrti svého otce (1055) a rozdělení moci mezi bratry získal Olomoucko. Spolupracoval se svým bratrem Konrádem I., který spravoval Brněnsko a Znojemsko.
• Roku 1061 bylo rozdělení moci na Moravě potvrzeno, přičemž Ota I. obdržel samostatnou vládu nad východní Moravou.

2. Vztahy s českým knížetem Vratislavem II.:

• Ota I. zpočátku spolupracoval se svým bratrem Vratislavem II., který vládl jako český kníže a od roku 1085 jako první český král.
• Spory o vliv na Moravě však vedly ke krátkodobému napětí mezi Otou a Vratislavem.
• Ota I. byl věrným podporovatelem české koruny a hájil zájmy Přemyslovců na Moravě.

3. Vláda a správa:

• Za jeho vlády Olomouc vzkvétala jako politické a kulturní centrum. Byly zakládány nové církevní instituce a podporován obchod a řemesla.
• Ota I. byl známý svou štědrostí vůči církvi, zejména klášterům a kostelům. Olomoucké biskupství se za jeho vlády rozvíjelo jako důležitá církevní instituce.

4. Smrt a následnictví:

• Ota I. zemřel v roce 1087. Jeho smrtí skončila jeho přímá linie, ale Přemyslovci pokračovali v upevňování moci na Moravě.

Mince ražené za vlády Oty I. Sličného

Ota I. razil mince jako symbol své autonomie na Moravě, přestože byl podřízen českému knížeti. Tyto mince jsou důležitým pramenem pro studium nejen jeho vlády, ale i ekonomiky a kultury Moravy v 11. století.

Charakteristika mincí:

1. Typy mincí:

   • Nejčastěji razil denáry, které byly standardní měnou ve střední Evropě.
   • Tyto mince byly vyráběny ze stříbra a měly průměr kolem 15–18 mm.

2. Motivy na mincích:

   • Líc: Obvykle zobrazení stylizovaného portrétu knížete s korunou nebo helmou, symbolizující jeho autoritu.
   • Rub: Náboženské motivy, například kříže, stylizované kostely nebo jiné symboly spojené s křesťanstvím.
   • Nápisy na mincích nesly jméno knížete v latinské podobě, například „OTTO DUX“ (Ota kníže).

3. Regionální charakter:

   • Na rozdíl od českých mincí měly moravské denáry více regionální charakter a často odkazovaly na Olomouc.

4. Kvalita a ekonomická funkce:

   • Stříbro používané na ražbu pocházelo pravděpodobně z místních ložisek na Moravě, což podtrhuje relativní hospodářskou nezávislost tohoto území.
   • Mince byly používány především pro místní obchod, ale díky obchodním cestám se rozšířily i do okolních regionů.

Význam Oty I. a jeho mincí

Ota I. byl důležitou postavou v historii Moravy, protože dokázal upevnit moc Přemyslovců na východě země a přispět k rozvoji Olomoucka. Mince, které razil, byly symbolem jeho autonomie a vlády a představují důležitý doklad ekonomického a politického vývoje Moravy ve druhé polovině 11. století.

Mince Oty I. jsou dnes vzácné a patří k významným artefaktům numismatických sbírek. Je možné je vidět například v Moravském zemském muzeu v Brně nebo v Národním muzeu v Praze. Tyto mince jsou předmětem zájmu sběratelů i historiků.

Zobrazené mince jsou nálezy členů klubu lovců historie na lovci pokladu. Všechny byly nalezené pomocí detektoru kovu.