Nicephoros III. (1078–1081) – mince

Nicephoros III. Botaneiates (vláda 1078–1081)

Nicephoros III. Botaneiates byl byzantským císařem, který vládl krátce mezi lety 1078 a 1081. Jeho vláda spadá do turbulentního období Byzantské říše, kdy čelila vnitřní politické nestabilitě, ekonomickému úpadku a vnějším hrozbám ze strany Normanů, Seldžuků a Pečeněhů.

Historické pozadí vlády Nicephora III.

1. Nástup na trůn:

• Nicephoros III. pocházel ze šlechtické rodiny a byl zkušeným vojevůdcem. Sloužil jako guvernér v Anatolii, kde si získal reputaci díky vojenským schopnostem.
• Roku 1078 se vzbouřil proti císaři Michaelu VII. Doukasovi, který čelil narůstající nespokojenosti kvůli hospodářským problémům a vojenským neúspěchům.
• Po abdikaci Michaela VII. se Nicephoros stal císařem.

2. Vládní politika:

• Nicephoros III. se pokusil obnovit stabilitu v říši, ale jeho vláda byla poznamenána neúspěšnými reformami a korupcí.
• Udržoval dobré vztahy s aristokracií a církví, avšak to vedlo k zanedbávání zájmů prostého lidu a armády.

3. Vojenské neúspěchy:

• Během jeho vlády pokračoval úpadek byzantských vojenských sil. Anatolie zůstala pod kontrolou Seldžuků, kteří po bitvě u Mantzikertu (1071) upevnili svou přítomnost na byzantském území.
• Na západě Normané pod vedením Roberta Guiscarda zahájili invazi na Balkán, což vedlo ke ztrátám v jižní Itálii.

4. Sesazení a abdikace:

• Nicephoros III. byl sesazen Alexiem I. Komnenem, který se stal císařem v roce 1081. Alexios získal podporu armády a aristokracie, čímž zahájil dynastii Komnenovců.
• Nicephoros byl donucen odejít do kláštera, kde zbytek života strávil v ústraní.

Mince ražené za vlády Nicephora III.

Mincovnictví Nicephora III. bylo pokračováním byzantské tradice a hrálo důležitou roli v propagaci jeho vlády. Jeho mince odrážely politické a ekonomické poměry říše v době jeho vlády.

Charakteristika jeho mincí:

1. Hlavní typy mincí:

   • Zlaté solidy (nomismata): Nejprestižnější mince, které byly symbolem bohatství a autority císaře.
   • Stříbrné a měděné mince: Používané pro běžné transakce.
   • Elektrové mince (směs zlata a stříbra): Občas se používaly kvůli ekonomickému poklesu a nedostatku čistého zlata.

2. Motivy na mincích:

   • Líc: Zobrazení Nicephora III. v císařském oděvu, často s korunou a žezlem, někdy s globem (symbol moci nad světem).
   • Rub: Náboženské motivy, jako je Kristus Pantokrator nebo Panna Marie. Tyto motivy symbolizovaly legitimitu císaře jako Božího vyvoleného vládce.
   • Nápisy na mincích obsahovaly jméno císaře, například „ΝΙΚΗΦΟΡΟΣ ΒΑΣΙΛΕΥΣ“ (Nicephoros Basileus, Nicephoros císař).

3. Kvalita mincí:

   • Kvalita zlata solidů klesala, což odráželo ekonomické problémy Byzantské říše.
   • Ražba stříbrných a měděných mincí byla rozšířená kvůli snaze posílit domácí obchod.

4. Regionální ražby:

   • Mince byly raženy v hlavních mincovnách říše, zejména v Konstantinopoli a někdy v Thessalonice.

Hodnocení vlády a mincovnictví Nicephora III.

Vláda Nicephora III. byla dobou přechodu, která připravila půdu pro nástup dynastie Komnenovců. Jeho mince sloužily jako důležitý nástroj k posílení jeho autority, přestože ekonomické a vojenské problémy říše jeho vládu oslabovaly.

Mince z tohoto období poskytují cenný vhled do hospodářské a politické situace Byzantské říše na konci 11. století. Dnes jsou tyto mince předmětem zájmu numismatiků a lze je nalézt ve sbírkách v muzeích, jako je Britské muzeum v Londýně nebo Národní archeologické muzeum v Athénách.

Zobrazené mince jsou nálezy členů klubu lovců historie na lovci pokladu. Všechny byly nalezené pomocí detektoru kovu.