Münster (kapitula) (1000–1802) – mince

Münster, významné město v dnešním Německu, bylo od roku 1180 sídlem knížecího biskupství (Fürstbistum Münster) v rámci Svaté říše římské. Toto biskupství mělo právo razit vlastní mince, které odrážely jeho politický a ekonomický význam v období od roku 1000 do 1802.

Typy mincí ražených v Münsteru:

1. Pfennig (Fenik):

   • Základní stříbrná mince používaná v každodenním oběhu.
   • V průběhu času se měnila její hmotnost a obsah stříbra v závislosti na ekonomických podmínkách.

2. Groschen:

   • Vyšší nominální hodnota než pfennig, často používaná v obchodních transakcích.
   • Obvykle ražena ze stříbra.

3. Tolar:

   • Velká stříbrná mince vysoké hodnoty, používaná pro významné obchodní transakce.
   • Ražena zejména v 16. a 17. století.

4. Dukát:

   • Zlatá mince vysoké hodnoty, často používaná v mezinárodním obchodě.
   • Ražena v omezeném množství.

Design a ikonografie:

• Avers: Obvykle zobrazoval symboly spojené s biskupstvím, jako je biskupská mitra, berla nebo erb biskupa.
• Revers: Často obsahoval kříž, nápisy s názvem města "MONASTERIUM" nebo "MÜNSTER" a někdy i letopočet ražby.

Technické parametry:

• Materiál: Stříbro pro pfennigy, groscheny a tolary; zlato pro dukáty.
• Hmotnost a průměr: Lišily se v závislosti na typu mince a období ražby.

Historický význam:

Mince ražené v Münsteru hrály klíčovou roli v regionálním obchodu a ekonomice. Odrazovaly politickou moc biskupství a jeho postavení v rámci Svaté říše římské. Po sekularizaci biskupství v roce 1802 přešlo právo ražby mincí na nové světské autority.

Pro podrobnější informace o konkrétních mincích a jejich variantách je vhodné konzultovat specializované numismatické katalogy nebo odborné publikace zaměřené na mincovní historii Münsteru.

Zobrazené mince jsou nálezy pomocí detektorů kovů členů klubu Lovců historie na lovecpokladu.cz