Makedonská Města-Thessalonika (158 př. n. l.–149 př. n. l.) – mince

Mince ražené v makedonském městě Thessalonika v období 158–149 př. n. l. spadají do období po třetí makedonské válce (171–168 př. n. l.), kdy Makedonie byla poražena Římany a rozdělena do čtyř autonomních oblastí (meridů). Thessalonika (dnešní Soluň) se stala jedním z klíčových měst této oblasti, díky své strategické poloze jako obchodního centra na pobřeží Egejského moře.

Historické pozadí

Po porážce krále Persea v bitvě u Pydny (168 př. n. l.) byla Makedonie anektována Římem a její království bylo rozděleno na čtyři polosamostatné správní celky. Města jako Thessalonika začala razit vlastní mince, často pod dozorem Říma a s novými motivy, které odrážely změnu moci.

Charakteristika mincí Thessaloniky (158–149 př. n. l.)

Materiály

• Bronz: Hlavní materiál používaný pro běžné mince.
• Stříbro: V omezené míře, především pro obchodní transakce vyšší hodnoty.

Typy mincí

1. Bronzové mince

• Avers (přední strana):

  • Hlavy bohů nebo bohyní:
    • Nejčastěji Athéna s attickou přilbou, což symbolizovalo moudrost, válku a ochranu města.
    • Někdy hlava Hermése s křídly na přilbě, jako symbol obchodu a komunikace.
  • Stylizace je typická pro helénistické umění: realistické rysy s důrazem na detaily.

• Revers (zadní strana):

  • Okřídlené kolo (kerykeion) nebo kaduceus – symbol boha Hermése, což odráží význam Thessaloniky jako obchodního centra.
  • Býk nebo kůň – odkazy na sílu a spojení s tradicemi makedonských králů.
  • Nápis ΘΕΣΣΑΛΟΝΙΚΕΩΝ (Thessalonikeon) – název města v řečtině.
  • Vavřínový věnec: Symbol vítězství, který mohl odkazovat na mír a stabilitu pod římskou správou.

• Hmotnost: Menší bronzové mince obvykle vážily 2–8 gramů, v závislosti na nominálu.

2. Stříbrné mince (omezené ražby)

• Avers:

  • Podobně jako bronzové mince – zobrazení Athény nebo jiných bohů.

• Revers:

  • Motivy Hermésova kaducea nebo kola s paprsky, což zdůrazňuje význam Thessaloniky jako dopravního uzlu.
  • Často doprovázeno nápisem ΘΕΣΣΑΛΟΝΙΚΕΩΝ.

• Hmotnost: Přibližně 3–4 gramy (podobné řeckým stříbrným drachmám).

Symbolika motivů

1. Athéna

   • Bohyně moudrosti a války, chránila město a symbolizovala stabilitu a sílu.

2. Hermés a jeho symboly

   • Kaduceus nebo křídla na přilbě Hermése reflektovaly obchodní a strategický význam Thessaloniky jako přístavu a obchodní křižovatky.

3. Býk nebo kůň

   • Symboly síly, zemědělství a tradičních makedonských hodnot spojených s královstvím před římským obsazením.

4. Nápisy ΘΕΣΣΑΛΟΝΙΚΕΩΝ

   • Jasně označovaly původ ražby, což bylo důležité pro lokální i meziměstský obchod.

5. Vavřínový věnec

   • Symbolizoval mír a stabilitu v poválečném období pod římským vlivem.

Technika ražby

• Místní mincovny využívaly tradiční ražbu ručním razidlem, což zajišťovalo kvalitní, ale místy nepravidelné mince.
• Design byl ovlivněn jak helénistickým uměním, tak nově příchozím římským stylem, který se začal projevovat v detailech a symbolice.

Historický význam

Mince ražené v Thessalonice během 158–149 př. n. l. byly:

• Ekonomickým nástrojem pro místní obchod a rozvoj města jako přístavního centra.
• Symbolickou reprezentací moci – zobrazením Athény nebo Hermése zdůrazňovaly ochranu, prosperitu a obchodní význam Thessaloniky.
• Propagandistickým prostředkem, který prezentoval město jako stabilní a loajální vůči novému římskému řádu.

Shrnutí

Mince ražené v makedonském městě Thessalonika v období 158–149 př. n. l. představovaly bronzové a méně často stříbrné ražby s tradičními motivy:

• Hlavy bohyně Athény nebo boha Hermése.
• Symboly jako kaduceus, vavřínový věnec a býk nebo kůň na reversu.
• Nápisy ΘΕΣΣΑΛΟΝΙΚΕΩΝ, označující původ mincí.

Tyto mince sloužily nejen jako praktické platidlo, ale také jako nástroj k propagaci významu města Thessaloniky v kontextu nové římské správy.

• Zobrazené mince jsou nálezy pomocí detektorů kovů členů lovecpokladu.cz