Magdeburg (město) (1000–1800) – mince

Mincovní ražby města Magdeburg (1000–1800)

Magdeburg, významné obchodní, církevní a politické centrum na Labi, hrál klíčovou roli v dějinách Svaté říše římské. Jeho mincovní historie se vyznačuje kontinuitou od středověku do novověku a odráží význam města jako obchodního uzlu a centra arcibiskupství.

Historický kontext:

1. Raný středověk (1000–1300):

   • Město Magdeburg bylo sídlem arcibiskupství od roku 968, což mu poskytlo právo razit mince. Mince z tohoto období byly primárně arcibiskupské, sloužící potřebám církve a místního obchodu.
   • Magdeburg se stal významným centrem obchodních tras, což vedlo ke stabilní poptávce po kvalitní měně.

2. Vrcholný středověk (1300–1500):

   • Magdeburg si postupně vybudoval autonomii a podílel se na mincovní produkci nezávisle na arcibiskupství.
   • Město bylo členem Hanzovní ligy, což posílilo jeho ekonomický vliv.

3. Novověk (1500–1800):

   • V období reformace a třicetileté války došlo k poklesu mincovní aktivity, ale v 17. a 18. století se Magdeburg stal znovu důležitým centrem ražby pod pruskou správou.

Typy mincí a jejich charakteristiky:

1. Raný středověk (1000–1300):

• Denáry:
  • Malé stříbrné mince s vysokou čistotou.
  • Avers: Symboly spojené s arcibiskupstvím, například katedrála nebo kříž.
  • Revers: Latinské nápisy, často zmiňující město („MAGDEBVRG“) nebo patrona arcibiskupství.

2. Vrcholný středověk (1300–1500):

• Brakteáty:
  • Jednostranné stříbrné mince, lehké a jednoduché.
  • Motivy: Stylizované zobrazení městských hradeb, katedrály nebo erbu města.
• Pfennigy:
  • Drobné mince pro každodenní použití, často s geometrickými motivy.

3. Novověk (1500–1800):

• Talary:
  • Velké stříbrné mince ražené zejména v 16. a 17. století.
  • Avers: Portréty panovníků nebo městský erb.
  • Revers: Symboly města, jako katedrála nebo městské hradby.
• Dukáty:
  • Zlaté mince určené pro mezinárodní obchod.
  • Bohaté motivy s městským znakem nebo odkazem na obchodní význam Magdeburgu.
• Groschen:
  • Hodnotnější mince pro regionální obchod.

Design a ikonografie:

1. Náboženské motivy:

   • Magdeburg byl významným církevním centrem, což se odráželo na mincích: katedrály, kříže a postavy svatých (zejména sv. Mořice, patrona města).

2. Městské symboly:

   • Hlavní městský znak: brány a věže symbolizující opevnění města.
   • Nápisy obsahovaly název města („MAGDEBVRG“) a někdy datum ražby.

3. Panovnické symboly:

   • Po převzetí Magdeburgu pruským královstvím v roce 1680 se na mincích začaly objevovat symboly Pruska, jako orel.

Technické parametry:

• Materiál:
  • Stříbro (u denárů, brakteátů, groschenů a talarů).
  • Zlato (u dukátů).
• Hmotnost:
  • Denáry: 1–1,5 g.
  • Brakteáty: méně než 1 g.
  • Talary: cca 28 g.
  • Dukáty: cca 3,5 g.
• Průměr:
  • Denáry: 15–18 mm.
  • Brakteáty: 20–30 mm.
  • Talary: 40–45 mm.
  • Dukáty: cca 20 mm.

Význam mincí Magdeburgu:

1. Obchod a ekonomika:

   • Mince z Magdeburgu byly široce používány v Hanzovní lize a měly vysokou hodnotu v regionálním a mezinárodním obchodu.

2. Propaganda a reprezentace:

   • Design mincí zdůrazňoval bohatství města, jeho náboženský význam a politickou moc.

3. Náboženský význam:

   • Motivy spojené s katedrálou a patronem sv. Mořicem zdůrazňovaly církevní roli Magdeburgu.

Historický odkaz:

Mincovní ražba v Magdeburgu je jedním z dokladů ekonomického a politického významu tohoto města během středověku a novověku. Jeho mince byly nejen důležitým nástrojem obchodu, ale také symbolizovaly kulturní a náboženskou identitu města. Dnes jsou tyto mince ceněny mezi numismatiky pro svou kvalitu, ikonografii a historický význam.

Zobrazené mince jsou nálezy pomocí detektorů kovů členů klubu Lovců historie na lovecpokladu.cz